Aktuální retrospektiva díla Pavla Büchlera v reprezentativním výběru demonstruje úplné spektrum autorových uměleckých strategií napříč časem a médii.
Jeho umělecká kariéra je asymetricky rozdělena mezi bývalé Československo a Velkou Británii, kam se vystěhoval počátkem roku 1981. Postupně se mu podařilo prosadit se v mezinárodním kontextu a začal učit na akademiích a univerzitách v Glasgowě a Manchesteru.
V posledních dekádách se jeho práce staly součástí významných sbírek, jako jsou britská Tate Gallery nebo nizozemské Van Abbemuseum.
Rozvaha o třech zastaveních
Jan Stolín vystudoval sochařství na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Jeho současná výstava v Chebu je pojata jako introspektivní rozvaha o třech zastaveních.
Každé z nich je celistvou výpovědí týkající se stavu lidské psychiky: v prvém je divák svědkem samovolně vznikající kresby na prázdné stěně, v druhém je v ztemnělé místnosti vystaven v dramatické instalaci z lešenářských trubek oživené siluetami ptáků, ve třetím se setká s kresbami vyrovnaných horizontů přecházejících do beztvarého chvění mizícího v prázdnu.
Opus magnum
Zakladatelskou postavou moderního bulharského umění je český malíř Jan Václav Mrkvička, který v roce 1882 odešel učit kreslení do Plovdivu a v Bulharsku prožil čtyři desetiletí.
Dokládá to obraz Lazarky, jehož tématem jsou lidové zvyky na Lazarovu sobotu. Tento starý křesťanský svátek se slavil den před Květnou nedělí. Obřady obsahovaly prvky starých slovanských kultů plodnosti a blahobytu. Lazarský tanec, který malíř na obraze zachytil, byl součástí ženských iniciačních rituálů, jež představovaly přechod dívky mezi dospělé ženy.
