Ochranáři Mezinárodní ochranářské skupiny JARO spolu s partnery na léto plánují návrat kriticky ohroeného druhu motýla jasoně červenookého do volné přírody v Krkonoích. Upravují vybraná místa tak, aby vzácnému motýlu, který čelí kolapsu v ČR i v zahraničí, vyhovovala. V zimě ochranáři v Krkonoích otevřeli plochu, která je dvakrát větí ne některé lokality, na kterých jasoň přeívá na Slovensku či v Polsku. ČTK to dnes řekl předseda skupiny JARO David Číp. Projekt návratu jasoně červenookého do Krkono je součástí mezinárodního projektu LIFE.
"Nová generace z chovné stanice v Královéhradeckém kraji by mohla být vyputěna do krkonoské přírody v červnu. Je to o rok později, ne se předpokládalo. Loňský pokus vypustit tohoto vzácného motýla zatím ztroskotal. V chovech nastaly komplikace. Housenky motýlů se před pár dny vylíhly z vajíček, jsou jich stovky. Samotné líhnutí motýlů by mohlo přijít na řadu v červnu," řekl Číp.
Úpravy lokalit pro návrat jasoně spočívají v prosvětlení strání zarostlých náletovými dřevinami. Příprava území se odehrává za dohledu odborníků ze skupiny JARO a botaniků Správy KRNAP.
"Zatím jsme se v Krkonoích zaměřovali pouze na jednu hlavní lokalitu, v následujícím období začneme připravovat druhý domov pro jasoně, který leí nedaleko. Také jsme zmapovali výskyt ivných i nektarodárných rostlin a okolní louky a potenciální koridory, které mohou jasoňovi slouit jako sí nálapných kamenů. Ty představují mikrostanovitě, která mu pomáhají překonat cestu, jako kdy si představíte kameny, po kterých přeskáčete z jednoho břehu řeky na druhý," řekl Číp.
Loni ochranáři v Krkonoích upravili přes hektar hustě zarostlého skalnatého terénu, přičem tam ji zaznamenali rozíření vzácných druhů kvetoucích rostlin i hmyzu, které se v Krkonoích kvůli nedostatku prostoru vyskytují sporadicky. "Je nesporné, e aktivity zaměřené na návrat jasoně do volné krkonoské přírody pomáhají přeít několika nejvzácnějím druhům motýlů Krkono, jako jsou například modrásek nejmení a lesní nebo soumračník čárkovaný," uvedla projektová manaerka Skupiny JARO Tereza Macečková.
Projekt je zaměřený i na ochranu a obnovu celých biotopů, kde jasoň funguje jako takzvaný detníkový druh, péče o něj tak pomáhá ochránit dalí citlivé druhy.
V Česku jasoň červenooký vyhynul téměř před sto lety, ale v roce 1986 se vrátil na severní Moravu. Loni vak podle ochranářů značně poklesla jeho početnost jak ve tramberku, tak na Slovensku, ale i v Alpách.
"Apollo, jak se jasoň červenooký také nazývá, čelí váným problémům po celé střední Evropě. I na lokalitách v Polsku a na Slovensku se mu přestává dařit kvůli uputění od tradičního způsobu hospodaření, kdy přebytečné a rozpínající se křoviny a traviny regulovaly předevím pasoucí se zvířata. Větina jeho populací zaznamenala v loňském roce úbytek a o 90 procent. Tento projekt by tak mohl sehrát klíčovou roli v zachování středoevropského genofondu tohoto ikonického druhu," dodal Číp.
Praktická část mezinárodního projektu LifeApollo2020 na ochranu jasoně červenookého, jednoho z nejohroenějích motýlů Evropy, začala v roce 2022 v několika oblastech střední Evropy. Misi za jeho návrat do Krkono uskutečňují členové Skupiny JARO ve spolupráci s českým a polským Krkonoským národním parkem, Agenturou ochrany přírody a krajiny a řadou dalích českých i zahraničních organizací.