Hubička se společně s Prodanou nevěstou řadí k nejhranějím operám Bedřicha Smetany. Kolem roku 1874 skladatel proíval nejtragičtějí období svého ivota. V srpnu se začaly objevovat první příznaky sluchové choroby a jeho stav se rychle zhoroval.
Hubičku pak komponoval v době, kdy u trpěl kompletní ztrátou sluchu. Přesto se mu podařilo dílo protknout laskavým humorem, půvabem a poetikou českého venkova. Právě ten můe být libereckému divákovi povědomý.
Děj je z Podjetědí, soubor opery Divadla F. X. aldy tedy vdechne ivot dílu, které je tu doma, říká dramaturgyně Lenka Dandová a přibliuje, o čem Hubička pojednává. Příběh je velice jednoduchý. Vendulka s Lukáem se pohádají o hubičku. Nejdřív si postaví hlavu ona, potom on, ale vechno dobře skončí.
Autorem libreta je spisovatelka Karolina Světlá. Té v roce 1871 vyla sbírka s názvem Kresby z Jetědí. Mezi drobnými povídkami byla i Hubička s podtitulem Obrázek ze ivota pohorského lidu naeho, kterou Světlá později přepracovala na libreto. Smetana měl k Libereckému kraji hlubí vztah. Jeho matka několik let ila v Českém Dubu a přistěhovaly se sem i Smetanovy sestry.
Liberec se Smetanovi nelíbil
Sám skladatel navtívil dokonce i Liberec. A moc se mu nelíbil. O Liberci lze jen říci, e město je velmi oklivé, jeho poloha ale rozkoná, uvedl v zápiscích z roku 1859.
Současná Hubička je podle reiséra Michaela Taranta ivá a opravdová, ale přesto tradiční. Mám dojem, e kdy se příběh odehraje pravdivě a poctivě, divák to ocení víc ne nějaké vyumělkované moderní pojetí, myslí si Tarant.
Operu Hubička, která má premiéru dnes večer, ozvlátní i folklórní soubory Jizera a Jizerka a taky fenka Jůlinka.