Italská společnost IRCE, která vyrábí vodiče pro vinutí z mědi a hliníku, letos na podzim dobuduje svůj závod ve strategické průmyslové zóně v Monově na Novojičínsku. V první fázi chce zaměstnat 60 a 90 pracovníků, s jejich náborem v současnosti začíná, v budoucnu by firma mohla mít a 120 zaměstnanců. Přiblině 60 procent bude pracovat přímo ve výrobě, zbytek budou technické profese. Celková výe investice společnosti by měla být od 35 do 40 milionů euro (zhruba 880 milionů a jedna miliarda korun). Novinářům to dnes řekli zástupci města, kraje a investora.
Prodej pozemků v průmyslové zóně schválili ostravtí zastupitelé v roce 2021, továrna o rozloze 20.000 metrů čtverečních se začala stavět loni. Do roku 2028 firma plánuje výrobu o objemu 10.000 tun za rok. Kapacitu chce ale navýit a na 36.000 tun. Vinuté vodiče pro elektrické stroje se vyuívají například v elektromotorech, generátorech, transformátorech, kompresorech a podobně. "Je to typ investora, který bychom v kraji chtěli. Investice kraji pomůe, a to předevím proto, e to je investice do oboru s vysokou přidanou hodnotou," uvedl hejtman Josef Bělica (ANO).
Společnost IRCE byla zaloena v roce 1947 v Imole. Působí například i v Nizozemsku, Velké Británii, Německu, Brazílii či Indii. V české továrně chce podle zástupců firmy instalovat stroje poslední generace vyrobené evropskými dodavateli. Společnost chce navázat také spolupráci s VB - Technickou univerzitou Ostrava.
"Podle analytiků trhu bude v přítím desetiletí poptávka v naem segmentu exponenciálně růst. Investice v České republice nabízí naí skupině monost co nejlépe vyuít výrobní kapacity k rychlé a efektivní reakci na rostoucí poptávku na trhu, kterou přechod na elektřinu vyvolá. Kromě toho má investice v Monově několik strategických výhod, jako je poloha v srdci Evropy a v blízkosti významných zákazníků, vynikající infrastruktura a dopravní spojení," uvedl předseda skupiny IRCE Filippo Casadio.
Strategická průmyslová zóna má rozlohu zhrub 200 hektarů a je součástí průmyslového areálu o celkové ploe 292 hektarů. V současnosti je v zóně zaměstnáno přiblině 4700 lidí. Podle ostravského primátora Jana Dohnala (Spolu) se zónu daří naplňovat a město předpokládá příchod dalího zájemce.
"Průmyslová zóna vznikla v místě bývalého vojenského brownfieldu přímo před prostorem letitě. Naplněnost je dneska velmi sluná a rozvojových území tam prudce ubývá. Jako město tam aktuálně máme posledních 50 hektarů, které jsou ve stavu stoprocentní připravenosti. Aktuálně se je snaíme udat na trhu. Myslím si, e v brzké době oznámíme posun v této záleitosti," řekl Dohnal. Dodal, e v zóně je pak jetě plocha o zhruba 17 hektarech, kde se ale počítá spíe s administrativním komplexem či hotelem, tedy objekty s nevýrobní funkcí.
"Máme tam jetě pozemky, které jsou momentálně zasmluvněny s (mezinárodní developerskou společností) Panattoni, která by měla po získání stavebního povolení tyto pozemky definitivně odkoupit, co si myslím, e se také uskuteční v tomto roce," doplnil Dohnal.
