Ostravské Integrované bezpečnostní centrum Moravskoslezského kraje (IBC) sdružující operátory všech záchranných složek zůstává i 13 let po svém otevření ojedinělým v Česku. Vybudování pracoviště tehdy stálo 669 milionů korun a vzniknout mohlo i díky evropským penězům. Do roku 2022 bylo toto centrum nejdražším krajským projektem podpořeným z EU. V centru společně působí hasiči, zdravotníci, státní policisté a navíc i ostravští strážníci. Jejich operátoři jen loni na všech tísňových linkách přijali více než 728.000 volání. ČTK to řekl vedoucí oddělení Krajského operačního a informačního střediska a IBC Radek Zeman.
"Integrované bezpečnostní centrum je jedinečné zařízení v rámci České republiky, kde v jednom společném prostoru spolupracují pracovníci základních složek integrovaného záchranného systému (IZS) a navíc i pracovníci Městské policie Ostrava. Pracovníci, kteří zabezpečují příjem tísňového volání a vyslání sil a prostředků k mimořádným událostem, jsou v jednom společném prostoru. Jsou rozděleni do takzvaných pracovních hnízd, což jsou pracoviště uspořádaná do kruhů," přiblížil Zeman.
Dispečeři jednotlivých složek tak jsou v bezprostředním kontaktu, což je jednou z největších výhod centra. "V případě nějakých specifických požadavků na další složku to umožňuje okamžitou reakci ze strany těch dispečerů," řekl Zeman. V objektu, jehož součástí je nejen dispečink, ale i další pracoviště, je zaměstnáno přes 300 lidí. Operátoři pracují ve směnném provozu a každý den jich je na směně v IBC minimálně 36.
"V Evropě obdobná pracoviště existují, ale ne úplně v takovém konceptu, že by tam bylo umístěno například ještě ředitelství městské policie, ty konfigurace bývají trochu odlišné. Každopádně naším IBC se inspirovalo Slovensko, které plánuje vybudovat obdobná pracoviště na svém území. Nyní připravují projektové dokumentace," řekl Zeman. O podobném centru v odpovídajícím rozsahu podle něj uvažuje také Karlovarský kraj.
Přestože v Česku žádné další pracoviště takového rozsahu nevzniklo, princip fungování IBC založený na propojení jednotlivých složek IZS byl výraznou inspirací pro nastavení jejich spolupráce v celé zemi. "Přestože jinde v republice nemáme taková společná pracoviště, tak technologicky jsme udělali obrovský pokrok ve sdílení a výměně informací alespoň tou datovou a hlasovou formou. Některá technická řešení, která byla aplikována při výstavbě IBC, potom byla využita a nasazena celorepublikově," řekl Zeman.
Jedinečností ostravského pracoviště ale zůstává právě bezprostřední mezilidský kontakt, který je podle Zemana nenahraditelný. IBC tak umožňuje efektivnější domluvu na společném postupu. Navíc například při přetížení jedné ze složek IZS se tísňový hovor automaticky přepojí na operátora jiné složky. "Výhodou ve vztahu k občanům je také to, že se dovolává do jednoho místa. Pokud tedy například nezná správné tísňové číslo, tak si to operátoři umí velmi efektivně předat," řekl Zeman.
Sdílené prostory podle něj mají i ekonomické výhody a centrum je také vybaveno nejmodernějšími technologiemi. "Jsou tady poslední generace IT technologií zejména ve vztahu ke kyberbezpečnosti," řekl Zeman. Objekt je zabezpečen tak, aby při výpadku jakéhokoli zdroje energie, byl minimálně po dobu 72 hodin soběstačný. Také vstup do budovy je podle Zemana pod přísnější kontrolou a ochranu objektu zabezpečují přítomné ozbrojené složky. V případě zcela mimořádných událostí či případného výpadku jsou připravena záložní pracoviště tak, aby chod operačních středisek jednotlivých složek IZS nebyl narušen.
Součástí centra jsou prostory pro krizové štáby Moravskoslezského kraje a města Ostravy, což je výhodou při sdílení informací i řešení požadavků samospráv. Osvědčilo se to například při covidové pandemii nebo uprchlické krizi způsobené válečným konfliktem na Ukrajině.
