Olomoucký kraj bude spolupracovat s Ruční papírnou ve Velkých Losinách na Šumpersku při snaze jejích majitelů a místních samospráv zapsat tuto národní kulturní památku spolu s dalšími pěti historickými papírnami v Polsku, Německu, Itálii a Španělsku na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Krajští zastupitelé dnes schválili uzavření memoranda o spolupráci při ochraně, zachování a prezentaci Ruční papírny Velké Losiny a zapojení hejtmanství do přípravy nominační dokumentace pro žádost o zápis na seznam UNESCO.
V Olomouckém kraji je na seznamu UNESCO zapsaný pouze Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci. "Pokud by tam byla v budoucnu zapsána i Ruční papírna ve Velkých Losinách, tak by to byl velký úspěch," řekl zastupitelům krajský radní pro kulturu a památkovou péči Jan Žůrek (Spojenci-Koalice pro Olomoucký kraj), podle kterého snahu majitelů Ruční papírny Velké Losiny a samospráv podporuje kraj i ministerstvo kultury. Jedním z předpokladů pro zápis na seznam UNESCO je zařazení Ruční papírny Velké Losiny na tzv. indikativní seznam ČR, který vede ministerstvo kultury. Ruční papírna na tento seznam byla zařazena již v roce 2001 a nyní jej ministerstvo kultury aktualizuje.
Mezi partnery memoranda patří Ruční papírna Velké Losiny, obec Velké Losiny, Svazek obcí údolí Desné, Místní akční skupina Šumperský venkov, město Šumperk, Olomoucký kraj, Univerzita Palackého a Evropské seskupení pro územní spolupráci NOVUM. Podpisem memoranda se tyto instituce připojí k podání mezinárodní nominační žádosti o zápis Ruční papírny Velké Losiny na seznam UNESCO.
Ruční papírna ve Velkých Losinách na Šumpersku uchovává přes 420 let dlouhou tradici výroby archů papíru na bázi textilních vláken, jak se v Evropě vyvíjela ve středověku na základě znalostí přenesených z Dálného východu. Je to jediná funkční manufaktura tohoto druhu ve střední Evropě. Kromě své hodnoty, technické a historické, je pozoruhodná také jako architektonický barokně-klasicistní celek z 18. a 19. století, kdy zažívala největší prosperitu. Manufakturu dal vybudovat na konci 16. století Jan mladší ze Žerotína.
