Na podzim by měla v Litomyšli začít oprava historického domu U Rytířů. V objektu sídlí městská galerie, které chybí výstavní, skladové i archivní prostory, budova také neodpovídá současným standardům pro bezbariérový přístup. Na opravy získalo město dotaci ministerstva pro místní rozvoj, práce by měly začít po skončení návštěvnické sezony, řekl ČTK starosta Daniel Brýdl (Generace 89).
"Chceme ještě počkat na konec turistické sezony, protože letos je spojena i s oslavami 200. výročí narození Bedřicha Smetany, a předpokládáme, že lidé budou do Litomyšle jezdit ve větší míře. Pak se budova uzavře a budou následovat dva roky rekonstrukce," uvedl Brýdl.
Hlavním cílem úprav objektu je rozšíření výstavního prostoru, skladů a archivů galerie pro zjednodušení manipulace s uměleckými artefakty. Ty dnes, pokud jsou větších rozměrů, nelze současným schodištěm přepravovat. Dům se také více otevře veřejnosti a na dvorku nabídne kavárnu a prodejnu uměleckých publikací a vstupenek.
Obnova čeká zadní trakt domu, který je v dezolátním stavu a v současnosti se nevyužívá. V budoucnu by sem měly být umístěny obslužné prostory galerie, jako jsou toalety a edukační dílna v blízkosti vstupu z Růžové ulice. Bude v něm také umístěn výtah pro bezbariérový přístup do výstavních prostor využitelný též pro stěhování exponátů. Oba objekty budou propojeny arkádovou chodbou, zároveň na sobě však budou provozně nezávislé díky nově vloženému venkovnímu schodišti.
Náklady na rekonstrukci se podle vedoucího oddělení investic Městského úřadu Litomyšl Pavla Kubeše odhadují zhruba na 45 milionů korun, město na ni získalo evropskou dotaci 38,74 milionu korun. Radnice by měla vbrzku dostat dokončenou projektovou dokumentaci a poté vyhlásí soutěž na firmu, která budovu opraví.
Dům U Rytířů stojí uprostřed náměstí, téměř naproti radniční věži. Patří mezi nejstarší a nejhodnotnější domy města díky zachovalé původní výzdobě fasády a části interiéru. Svým stylovým pojetím odkazuje na umělecký okruh Pernštejnského dvora v Pardubicích. Dům začal přetvářet do dnešní renesanční podoby pravděpodobně sám pro sebe kamenický mistr Blažek, a to po velkém požáru, který zachvátil téměř celé město v roce 1540. Dokončen byl zřejmě již v roce 1546. Část ze své renesanční podoby ztratil drobnými i zásadnějšími úpravami. První výraznější proměna, která změnila jeho vnější podobu, se uskutečnila v roce 1814, kdy byl původní, patrně vysoký renesanční štít, nahrazen empírovou atikou.
