Kolem 80 pastí na invazivní asijské sršně rozmístí v nejbližších dnech odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) převážně v Plzeňském kraji. Speciální pasti z biologicky odbouratelného materiálu vyvinuli ve spolupráci s vědci ze Západočeské univerzity (ZČU) a Západočeského muzea v Plzni. Pravidelně kontrolované pasti naplněné sladkou návnadou mají lákat asijské sršně a pomoci tak k jejich co nejrychlejšímu odhalení a zamezení jejich šíření po republice, řekl dnes novinářům Tomáš Görner z AOPK. Pasti zatím budou odborníci na jaře testovat, než prověří jejich funkčnost, jich zatím více vyrábět nechtějí.
Invazivní asijské sršně se specializují na lov včel a mohou se velmi rychle šířit. V ČR byly zatím tři jejich záchyty - loni na podzim se v Plzni podařilo najít a zlikvidovat celé hnízdo se stovkami sršní, dělnice se loni našly také poblíž Rudné a letos v únoru v Hrádku na Rokycansku se objevily sršně v kamionech z Francie. Západní Evropou se asijské sršně šíří asi 20 let, ve Francii se šíření dostalo mimo kontrolu, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). "My toto podcenit nechceme. To, co jsme dnes představili, je správným krokem, a to je včasná detekce a včasný monitoring. Nedokážeme sršně asijské detekovat jinak než klasickým pozorováním a vyhledáním hnízda," řekl. Jediná možnost, jak šíření zabránit, je pozorovat a hlásit případný výskyt. Ideální by tak podle něj bylo zapojit do sledování včelaře, aby časem u každého úlu mohla být jedna past.
Past je malá plastová krychlička o hraně zhruba deset centimetrů, má šikmou stříšku a řadu otvorů. Hlavní vstupní otvor má průměr osm milimetrů, kterým invazivní sršeň projde. Menšími otvory v bočních stěnách o průměru pět až šest milimetrů se dostane ven menší hmyz, zatímco asijská sršeň jimi vylétnout nedokáže a zůstane uvězněná v pasti. Uvnitř je mistička na návnadu, což je většinou sladký sirup či medová šťáva. "Přidáváme tam i pivo nebo víno nebo obojí, protože ty působí na některý hmyz, například na včely, repelentně a odpuzují je," popsal Görner. Návnada je zakryta víčkem, aby se v ní případně neutopil jiný hmyz.
Zatím je hotovo zhruba osm desítek pastí, které se rozmístí v okolí dosavadních potvrzených nálezů sršní - v Plzni, Hrádku a v okolí Rudné. Ochránci přírody jsou domluveni i s řadou včelařů, kteří si lapače umístí u úlů. Výhodou je, že včelaři, kteří mají sami zájem na zamezení šíření invazivního hmyzu, mohou pasti kontrolovat třeba denně. Hlavním koridorem, kudy se mohou sršně šířit, je podle odborníků dálnice D5, kudy přijíždějí ze západní Evropy kamiony, které mohou hmyz nevědomky přivézt. To je nejpravděpodobnější způsob, jak se dosud objevení jedinci do Česka dostali.
Při výrobě pastí se AOPK spojila s vědci z Regionálního technologického institutu (RTI), což je výzkumné centrum Fakulty strojní ZČU. "Mezi námi strojaři je několik včelařů. Na střeše máme včelí laboratoř a včely monitorujeme a máme je rádi," řekl ředitel RTI Jan Řehoř. Odborníci podle něj vyvinuli technologii pro výrobu pastí ze dvou druhů biologicky rozložitelného materiálu. V RTI je umí přímo tisknout na 3D tiskárnách, což je pomalejší postup pro menší série. Zároveň ale na 3D tiskárně vyrobili formu a vyvinuli technologii na vstřikování plastů. Při zájmu o větší počet pastí je tak RTI podle Řehoře schopen na vstřikolisu vyrobit i stovky pastí denně. Ministr Hladík si umí podle svých slov představit, že na univerzitě by se mohly vyrábět pasti pro celou zemi, případně i na export.
Hnízdo sršní, objevené a zlikvidované loni v říjnu v Plzni, odborníci ze Západočeského muzea preparovali a vystavili. Zájem o jeho prohlídku na výstavě o hmyzu byl obrovský, řekl entomolog muzea Jan Walter. Hnízdo bylo tři čtvrtě metru vysoké, 7,5 kilogramu těžké a složené z osmi pater. Bylo v něm asi 800 jedinců, z toho zhruba 450 samců, zbytek byly dělnice. V hnízdě bylo pouze pět královen a odborníci se domnívají, že královny nestihly hnízdo opustit, aby založily nové kolonie. "Jsme moc rádi za velkou návštěvnost a osvětu, kterou jsme mohli mezi veřejnost vnést. Jsme také velmi rádi, že se lidé díky tomu naučili sršně rozeznávat. Objíždíme školy a včelařské organizace, protože osvěta je nejdůležitější součást boje proti invazivním druhům," dodal Walter.
