Národopisné muzeum nabízí po generální rekonstrukci dvě nové expozice

„Vše je pojaté úplně jinak, než tomu bylo dříve. Rozdíl poznají lidé už u vstupu. Recepce se posunula blíže ke vchodu. Návštěvník už nemusí procházet dlouhým průjezdem k pokladně. Expozice jsou pak pojaté moderně, doplňují je multimediální prezentace,“ uvedl ředitel Západočeského muzea v Plzni Jiří Orna.

První návštěvnický okruh je věnován období mezi léty 1830 a 1900. Ukazuje život jednotlivce z venkovského prostředí od narození přes studia, produktivní věk až po stáří a smrt, která jej zastihla již v m욝anském prostředí Plzně. Návštěvníci se seznámí s detaily školního vzdělávacího systému, s každodenností dospívání a složitostmi volby povolání i jednotlivými možnostmi obživy. Nechybí ukázka historického obchodu ani hospodského sálu.

Druhý návštěvnický okruh se potom zaměřuje na odívání a vybrané způsoby obživy ve městě Plzni a v příměstských oblastech plzeňského venkova. Návštěvníci se tak například dozvědí, jak žili zástupci různých řemesel. Obě expozice si budou moci lidé prohlédnout samostatně bez průvodce.

Ucelená kolekce m욝anských oděvů

„Klíčové je pro nás, že jsme poprvé po padesáti letech, dokázali uceleně prezentovat kolekci m욝anských oděvů. To se do té doby nepodařilo,“ sděluje vedoucí národopisného muzea Michal Chmelenský. Jednou z rarit je pohřební výbava pozdně renesanční šlechtičny Bohunky Lobkovické ze Šternberka. Nález pochází ze Šternberské kaple katedrály svatého Bartoloměje v Plzni.

Předměty kdysi zachránil zakladatel Národopisného muzea Plzeňska Ladislav Lábek. „V současné době připravujeme Centrum experimentální etnologie Západočeského muzea v Plzni. Půjde o prostor, který bychom rádi co nejdříve zpřístupnili veřejnosti. Většinu věcí, které návštěvníci v muzeu vidí, si budou moci vyzkoušet na vlastní kůži. Můžeme tady vidět třeba růženec z klokočí, lidé si tak z tohoto materiálu budou moci něco vyrobit. Jde o něco, co by mělo doplnit stálou expozici, do níž není možné umístit interaktivní prvky,“ dodává Chmelenský.

Regionálně jsou expozice vymezené hranicí bývalého plzeňského panství, tedy města Plzně i širšího Plzeňska. „Sem patří třeba Stříbrsko, Chotěšovsko, Plassko. Sbírky jsou ale z devadesáti procent nasbírané v Plzni a jejím nejbližším okolí,“ doplňuje.

Stavební práce začaly v roce 2021 a skončily loni v červnu. Pak následovala instalace expozic. Momentálně probíhají dokončovací práce. „Když jsme se v září roku 2020 dozvěděli, že získáme dotaci, věděli jsme, že na nás nečeká minimálně do konce roku 2023 nic jednoduchého. Jsem rád, že se vše podařilo,“ dodává Orna.

Stavební obnova se týkala dvou kulturních památek renesančního Chotěšovského domu a Gerlachovského domu přestavěného barokně architektem Jakubem Augustonem. Celkové náklady na rekonstrukci a vybudování nových expozic dosáhly 129 milionů korun. Téměř 98 milionů z toho pokryla dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Zbytek šel z peněz Plzeňského kraje a ministerstva pro místní rozvoj.

Exponáty se stěhují, národopisné muzeum čeká generální rekonstrukce (19. 1. 2021)