Ve je pojaté úplně jinak, ne tomu bylo dříve. Rozdíl poznají lidé u u vstupu. Recepce se posunula blíe ke vchodu. Návtěvník u nemusí procházet dlouhým průjezdem k pokladně. Expozice jsou pak pojaté moderně, doplňují je multimediální prezentace, uvedl ředitel Západočeského muzea v Plzni Jiří Orna.
První návtěvnický okruh je věnován období mezi léty 1830 a 1900. Ukazuje ivot jednotlivce z venkovského prostředí od narození přes studia, produktivní věk a po stáří a smrt, která jej zastihla ji v měanském prostředí Plzně. Návtěvníci se seznámí s detaily kolního vzdělávacího systému, s kadodenností dospívání a sloitostmi volby povolání i jednotlivými monostmi obivy. Nechybí ukázka historického obchodu ani hospodského sálu.
Druhý návtěvnický okruh se potom zaměřuje na odívání a vybrané způsoby obivy ve městě Plzni a v příměstských oblastech plzeňského venkova. Návtěvníci se tak například dozvědí, jak ili zástupci různých řemesel. Obě expozice si budou moci lidé prohlédnout samostatně bez průvodce.
Ucelená kolekce měanských oděvů
Klíčové je pro nás, e jsme poprvé po padesáti letech, dokázali uceleně prezentovat kolekci měanských oděvů. To se do té doby nepodařilo, sděluje vedoucí národopisného muzea Michal Chmelenský. Jednou z rarit je pohřební výbava pozdně renesanční lechtičny Bohunky Lobkovické ze ternberka. Nález pochází ze ternberské kaple katedrály svatého Bartoloměje v Plzni.
Předměty kdysi zachránil zakladatel Národopisného muzea Plzeňska Ladislav Lábek. V současné době připravujeme Centrum experimentální etnologie Západočeského muzea v Plzni. Půjde o prostor, který bychom rádi co nejdříve zpřístupnili veřejnosti. Větinu věcí, které návtěvníci v muzeu vidí, si budou moci vyzkouet na vlastní kůi. Můeme tady vidět třeba růenec z klokočí, lidé si tak z tohoto materiálu budou moci něco vyrobit. Jde o něco, co by mělo doplnit stálou expozici, do ní není moné umístit interaktivní prvky, dodává Chmelenský.
Regionálně jsou expozice vymezené hranicí bývalého plzeňského panství, tedy města Plzně i irího Plzeňska. Sem patří třeba Stříbrsko, Chotěovsko, Plassko. Sbírky jsou ale z devadesáti procent nasbírané v Plzni a jejím nejbliím okolí, doplňuje.
Stavební práce začaly v roce 2021 a skončily loni v červnu. Pak následovala instalace expozic. Momentálně probíhají dokončovací práce. Kdy jsme se v září roku 2020 dozvěděli, e získáme dotaci, věděli jsme, e na nás nečeká minimálně do konce roku 2023 nic jednoduchého. Jsem rád, e se ve podařilo, dodává Orna.
Stavební obnova se týkala dvou kulturních památek renesančního Chotěovského domu a Gerlachovského domu přestavěného barokně architektem Jakubem Augustonem. Celkové náklady na rekonstrukci a vybudování nových expozic dosáhly 129 milionů korun. Téměř 98 milionů z toho pokryla dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Zbytek el z peněz Plzeňského kraje a ministerstva pro místní rozvoj.
Exponáty se stěhují, národopisné muzeum čeká generální rekonstrukce (19. 1. 2021)