Dlouhodobý projekt Národního památkového ústavu (NPÚ) Po stopách šlechtických rodů letos pokračuje připomínkou Habsburků. Cílem je představit veřejnosti, jak Habsburkové bydleli v Čechách a na Moravě v 18. až 20. století a jak sídla přizpůsobovali svému vkusu a zálibám. Hlavními objekty budou zámky Konopiště, Ploskovice a Zákupy, kromě prohlídek jsou na programu i výstavy a přednášky. Na dnešním představení projektu na zámku Konopiště na Benešovsku to řekla generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková.
Například na Konopišti se návštěvníci mohou těšit na večerní prohlídky, které představí hlavní členy habsburské rodiny. "Pro návštěvníky jsme připravili nejenom trasu, kam se obvykle nechodí, ale i mobiliární fond, který se běžně neukazuje," uvedla kastelánka Jana Sedláčková.
Ve spolupráci s Národním technickým muzeem bude 19. května z Prahy do Benešova vypraven parní vlak se salonním císařským vozem, návštěvníci si ho budou moci následně prohlédnout v benešovském depu. Koncem června si zámek Konopiště připomene i 110. výročí atentátu v Sarajevu, při němž zahynuli arcivévoda František Ferdinand d ?Este a jeho žena vévodkyně Žofie. Plánována je bohoslužba v zámecké kapli a prohlídka osobních předmětů, které měl pár v době atentátu u sebe.
Na zámku Zákupy na Českolipsku se chystají kostýmované prohlídky, které připomenou nejrůznější výročí. Mimo jiné návštěvníky přenesou do doby, kdy Zákupy sloužily jako letní sídlo rakouského císaře a posledního korunovaného českého krále Ferdinanda Dobrotivého. "Letos je to 150 let od poslední návštěvy Ferdinanda Dobrotivého na zámku Zákupy a máme 125 let od poslední návštěvy Františka Josefa I. v Zákupech," řekl kastelán Vladimír Tregl. V souvislosti s výročím 200 let od narození Bedřicha Smetany zámek ukáže klavír, na nějž hrál slavný skladatel Ferdinandovi Dobrotivému. Zájemci se mohou těšit i na hudební produkce, na nichž zazní Smetanovy skladby.
K roku Habsburků se vedle 21 památkových objektů NPÚ a 13 jeho odborných pracovišť připojí i další instituce či města spravující bývalá habsburská sídla, a to Ostrov, Brandýs nad Labem, Buštěhrad či Židlochovice. Projekt se podle Goryczkové snaží opravit stereotypní pohled na šlechtu a připomenout její přínos pro uchování kulturního dědictví. Podotkla, že i v takzvané době temna se rozvíjel průmysl a stavěly se kulturní národní instituce, kultura se rozvíjela i za pomoci šlechtických rodů.
Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) je cílem ukázat Habsburky jako správce vlastnictví, kteří po sobě zanechali velké kulturní dědictví. "Je to pozoruhodná historie, protože máme Habsburky jako panovnický rod, který v Praze zejména ke konci éry nesídlil, ale vedle toho existují významné zámky, kde Habsburkové sídlo měli," podotkl. Poukázal při tom právě na Konopiště, Ploskovice a Zákupy.
Hlavní sezona na většině státních památek začíná ve čtvrtek. Vstupné se po dvou letech vesměs zvýší, v průměru o šest procent. NPÚ to zdůvodnil zvýšenými náklady na správu památek a úspornými opatřeními ministerstva kultury. Zájem o hrady a zámky se loni zvýšil, navštívilo je 4,2 milionu lidí, což je meziročně asi o půl milionu více. Čísla však stále nedosahují roku 2019, kdy státní hrady a zámky navštívilo přes pět milionů lidí.
