U schizofrenie je klíčový první půlrok od objevení příznaků a může mít zásadní roli při dalším rozvoji tohoto onemocnění. Včasnou léčbou lze výrazně ovlivnit kvalitu života pacienta a roli hraje každý týden, kdy nemoc není léčená, naznačila nová studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ). ČTK o tom dnes informoval mluvčí NUDZ Jan Červenka.
Výzkumníci během studie opakovaně vyšetřovali skupinu 80 pacientů s cílem zjistit z řady měřených parametrů ty, které předpovídají závažnost negativních příznaků pět let po vypuknutí nemoci. Vztah délky neléčené psychózy a negativních příznaků už potvrdily i předchozí výzkumy, nová studie ukázala podrobnosti vztahu. "Zásadní je z klinického hlediska velmi strmý vztah mezi délkou neléčené psychózy a dlouhodobými negativními příznaky, pokud je (neléčená psychóza) kratší než půl roku. Naše zjištění poukazují na to, že během neléčené psychózy se v mozku patrně odvíjejí změny s trvalým dopadem do života nemocného, které antipsychotika dokáží v určitém časovém okně zastavit," vysvětlil vedoucí Centra výzkumu prvních epizod SMI v NUDZ Filip Španiel.
Dodal, že pokud je období bez léčby delší než šest měsíců, už nezáleží na tom, zda trvá třeba rok či dva, negativní dopady jsou pak srovnatelné.
Schizofrenie představuje jedno z nejzávažnějších duševních onemocnění. Na celém světě jí trpí více než 24 milionů lidí. V NUDZ vznikla jedna z největších výzkumných databází na světě zaměřených na nejčasnější stadia schizofrenie. Při studii pacienty vědci pacienty opakovaně vyšetřují, a to od první hospitalizace. Vyšetření zahrnují magnetickou rezonanci, elektroencefalografii (EEG), neuropsychologické vyšetření i odběr krve. Využívají též nejmodernější metody, včetně pokročilých forem neurozobrazování a laboratorních technik.
