Případ projednává Krajský soud ve Zlíně, dnes byly na programu závěrečné řeči. Celníci Světlana Ťavodová, Zdeněk Minařík a František Podešva vinu odmítají. Spolu s nimi je obžalovaný také Radek Březina, který si v rámci lihové kauzy odpykává třináctiletý trest za daňové podvody.
Státní zástupce Radim Obst navrhl pro Březinu 16 let vězení, pro Ťavodovou 12 let, pro Minaříka 11 let a pro Podešvu 6,5 let. Obžalovaný je také Ivan Kovářík, někdejší jednatel společnosti Morávia-Chem, kterému žalobce navrhl souhrnný desetiletý trest. V hlavní věci daňových úniků byl odsouzený k devítiletému trestu.
Obžaloba tvrdí, že celníci v letech 2004 až 2012 umožňovali Březinovi, aby fiktivně denaturoval potravinářský líh, který pak končil ve skladech nebo pololegálních likérkách, kde se z něho vyráběl tvrdý alkohol.
„Aby mohl Březina realizovat svůj záměr na získávání velkých objemů mimobilančního lihu, musel se zaměřit na osoby celní správy. Získávání vlivu na jednotlivé příslušníky celního orgánu, což bylo nezbytné, musel koncipovat a koordinovat vysoce propracovaným způsobem,“ konstatoval ve své závěrečné řeči Obst.
„Rozdělil konkrétní úkoly navázání kontaktů se spřízněnými celníky, nechal je vybavit speciálními mobilními telefony, současně nastavil způsob odměňování celníků. Vyhodnocoval od celníků získané finance nezbytné pro zajištění podmínek pro získávání mimobilančního lihu i proti postihu,“ připomněl.
Rodinu jsem si nevybral, řekl u soudu souzený celník, který je příbuzný Březiny |
Podle Obsta šlo o organizovanou zločineckou skupinu. Celníci za to podle spisu od Březiny dostávali řádově desítky až stovky tisíc korun, někteří zhruba dvacet tisíc měsíčně. Pokud šlo o fiktivní denaturace, tak korunu za litr lihu.
„Skupina měla přes dvacet milionů litrů lihu, který byl celníky vykázaný jako denaturovaný. Je jisté, že bez krytí celníky by nemohla takto fungovat,“ prohlásil Obst. „Z dokumentů vyplývá, že Radek Březina získával neveřejné materiály nejen na jeho likérky, ale i na jeho konkurenci. Nejednalo se jen o izolované selhání některých jedinců, ale o systémové selhání orgánu státní správy,“ sdělil žalobce.
„Kontrola Likérky Drak za 40 minut“
Klíčovým důkazem v případu je výpověď Březinova bratra Tomáše, který byl jeho pravou rukou a vedl účetnictví o nelegálním lihu. Podle něho Ťavodová dostávala zaplaceno paušálně dvacet tisíc korun, případně nárazově víc, když byla mimořádná akce. Měla například vyzradit informaci, že na autě Likérky Drak ve Chvalčově, kterou Březina ovládal a vyráběl v ní pololegálně tvrdý alkohol, celní správa umístila GPS, aby mohla sledovat jeho pohyb.
Když se tam měla konat kontrola, přišla na speciálně upravený telefon zpráva: Kontrola Likérky Drak za 40 minut. Její šéf Pavel Čaniga to podle žalobce věděl ale i dva či tři dny dopředu, aby mohl nelegální alkohol včas schovat.
Lihovou mafii za úplatu varovali před kontrolami, viní celníky obžaloba |
V kanceláři Radka Březiny se našel flashdisk s interními informacemi z celní správy. Ťavodová u soudu tvrdila, že se jí ztratila „fleška“ a neví, jak se tam dostala.
O kontrolách celníků měli podle žalobce informace dopředu i v hrobické firmě Morávia-Chem, jíž Březina také ovládal a jen na oko v ní denaturoval kvalitní potravinářský líh, který pak ukládal do utajených skladů nebo z něho vyráběl tvrdý alkohol. Březina tam měl mít i laboratoř, ve které chystal vzorky lihu pro celníky. Do nádrží přitom nelil denaturační činidlo, ale třeba jen čistý líh.
Celníci měli podle Březiny mladšího peníze i z fiktivní likvidace kontrolních pásek, při nichž se jich podařilo až osmdesát procent zachránit a znovu použít.
„Byly to - dá se říci - mistrovské kousky,“ sdělil při dřívějším výslechu Tomáš Březina. Měl tím na mysli způsob, jakým jeho bratr dokázal s pomocí celníků obcházet zákony a závratně bohatnout.
Jednání bude pokračovat v červnu, kdy přijdou na řadu závěrečné řeči některých obhájců.
