Památku umučeného holešovského faráře Jana Sarkandra po roce na Kroměřížsku opět připomene pouť smíření. Věřící čeká v sobotu 11. května přibližně 15 kilometrů dlouhá trasa z Holešova na Svatý Hostýn. Jako každoročně se pouť uskuteční v historizujícím stylu, znovu se k ní připojí účastníci v krojích, řekla ČTK Lenka Karhanová, starostka pořádající jednoty Orel Holešov.
Zájemci se mohou poutě zúčastnit poosmé. Vyrazí na ni po 08:00 od holešovského kostela Nanebevzetí Panny Marie. V čele procesí poutníci tradičně ponesou kříž a ostatky svatého Jana Sarkandra. "Chceme jít v krojích, hanáckých i valašských. Měla by být také muzika a koně," řekla Karhanová.
Poutníci půjdou z Holešova na Svatý Hostýn tradiční trasou se zastávkami v holešovském zámeckém parku, Dobroticích, Jankovicích, Chomýži, Brusném, Slavkově pod Hostýnem a u Vodní kaple pod vrcholem Hostýna. "Odezva místních je opravdu neuvěřitelná. Vždy, když nás zahlédnou přicházet do vsi, začne zvonit zvon v kapličce. Rozrůstá se počet lidí, kteří nás vítají. Je to hezké. Vždycky nám nachystají i pohoštění," uvedla Karhanová.
Zatímco v prvních ročnících pouti předcházela bohoslužba v holešovském kostele, před několika lety nastala změna. Mše svatá se koná až na Hostýně. V bazilice Nanebevzetí Panny Marie začne v 15:00. Poutníci přitom zvažovali, že ji letos přesunou do opravené kaple svatého Jana Sarkandra. "Ale vzhledem k tomu, že je výrazně menší, a navíc je letos ještě pouť cyklistů, se kterou se na Hostýně spojíme, zůstali jsme u baziliky," uvedla Karhanová.
Počet účastníků pouti je podle organizátorů obtížné odhadovat. "Stěžejní je počasí," řekla Karhanová. V minulých ročnících však v procesí většinou kráčely desítky lidí. Pouť lze absolvovat i na etapy, případně jít jen její část. Pro méně pohyblivé zájemce vypraví pořadatelé na Svatý Hostýn autobus.
K Sarkandrovi se váže legenda z roku 1620, kdy Moravu plenili polští kozáci, takzvaní lisovčíci. Podle ní z městských bran Holešova tehdy vyšlo procesí v čele se Sarkandrem, který přemluvil Poláky a svou náboženskou autoritou útok zastavil. Po odvrácení útoku kozáků byl však Sarkander obviněn, že o něm předem věděl. Byl vyslýchán a poté umučen v Olomouci.
Bezprostředně po umučení začali lidé Sarkandra uctívat, na Moravě vznikaly jeho sochy a obrazy. Za blahoslaveného však byl prohlášen až v roce 1859, svatořečil ho papež Jan Pavel II. v roce 1995. Pro katolíky Sarkander představuje vzorného služebníka Páně, kterého si Bůh vyvolil jako nástroj zkoušek i milosti.
