metro.cz

Počasí v Praze

-2 °C / 2 °C

Pátek, 3. prosince 2021. Svátek má Svatoslav.
Náprstkovo muzeum | foto: ČTK

Náprstkovo muzeum oslaví 140 let od založení. Nejdřív ukazovalo žehličky

  11:56
Když mecenáš a sběratel Vojtěch Náprstek otevřel 16. května 1874 České průmyslové muzeum v Praze, doufal, že propagací novinek ze světa techniky zvýší úroveň vědy a řemesel. Tematické zaměření instituce se ale už během života jejího zakladatele radikálně změnilo, až posléze získala podobu Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur.

Impulz k založení průmyslového muzea v Praze vzešel na počátku šedesátých let předminulého století od přírodovědce a paleontologa Antonína Friče. Během své studijní cesty po Anglii navštívil průmyslové muzeum v Kensingtonu, jež prostřednictvím přednášek a názorných učebních pomůcek šířilo osvětu o moderních technologiích.

Dámy a pánové, tohle je pračka z Anglie

S tím, co v Anglii viděl, se nadšený Frič po návratu do vlasti svěřil svému známému, Vojtěchu Náprstkovi. To se ukázalo jako mimořádně šťastné rozhodnutí. Náprstek, původním jménem Adalbert Fingerhut, totiž patřil k propagátorům pokrokových myšlenek, což prokázal mimo jiné založením prvního vzdělávacího spolku pro dívky a ženy v Praze.

Myšlenka na zřízení pražské obdoby Kensingtonského muzea, která by pozvedla poněkud provinční úroveň českého průmyslu a řemesel, se Náprstkovi zalíbila. V roce 1862 se proto vypravil do Anglie, odkud přivezl exponáty pro zamýšlené průmyslové muzeum v Praze. Šlo především o didaktické pomůcky, ale také o různé druhy techniky do domácnosti jako žehličky, šlehače, kuchyňská kamna, či pračky.

Náprstkovo muzeum v současnosti

  • Nový výstavní sál o ploše 451 metrů čtverečních bude od konce května hostit výstavu o tajemném světě starověké Núbie, respektive Súdánu. Po názvem Země černých faraónů nabídne unikátní exponáty z domácích i zahraničních muzeí včetně sousoší boha Amona a jeho manželky Mut, objevené archeologickou expedicí do Wad Ben Naga v roce 2012. Na jeho restaurování a konzervaci pracovali odborníci NM od dubna 2013.
  • Objekt muzea sice nyní prochází modernizací, ale zájemci tu mohou nadále poznávat kultury Austrálie a Oceánie a svébytnou kulturu indonéského ostrova Nias, seznamovat se s životem Vojty Náprstka a navštívit historický interiér knihovny. Na podzim se tu uskuteční výstava Rituály smrti z nového výstavního cyklu, který v letech 2014/2015 představí tento fenomén jako součást našeho života přes rituály různých kultur, pohřební roucha, obřady, církevní motivy a emoce.

Pořízená sbírka byla dvakrát vystavena na Střeleckém ostrově. Veřejnost o expozici jevila značný zájem, problém však byl, že z důvodu neexistence stálých výstavních prostor exponáty pokaždé skončily ve skladišti rozlehlé budovy na Betlémském náměstí, v níž Náprstkova matka provozovala prosperující vinopalnu a pivovar.

Mecenáš, vlastenec a cestovatel Vojtěch Náprstek

Mecenáš, vlastenec a cestovatel Vojtěch Náprstek

V říjnu 1873 Anna Náprstková zemřela a zmíněná budova, známá jako dům U Halánků, připadla jejímu synovi Vojtovi. Ten neváhal a ve třech místnostech zřídil provizorní expozici Českého průmyslového muzea. Do důstojnějších prostor se sbírka přestěhovala až koncem osmdesátých let 19. století, kdy byla na pozemku za domem dokončena nová, třípatrová budova. Tematické zaměření muzea se ale v té době už začalo neplánovaně měnit.

Náprstka okouzlila kultura amerických Indiánů

Plíživá transformace průmyslového muzea na etnografický ústav byla důsledkem někdejšího Náprstkova pobytu v Severní Americe. Do Nového světa odešel v roce 1848 kvůli obavám ze sankcí, které mu hrozily za účast na revolučních událostech ve Vídni. Amerika se Náprstkovi stala druhým domovem na zhruba deset let, během nichž se zapojil do tamějšího veřejného života. Náprstek se mimo jiné účastnil mírových jednání s dakotskými indiány a dotáhl to až na veřejného notáře pro stát Wisconsin. Rovněž pomáhal českým vystěhovalcům zakládat knihovny, školy a krajanské spolky. Získal si tím řadu přátel, a po návratu do Prahy v roce 1858 měl pověst jakéhosi "konzula" v zahraničí žijících Čechů.

Během svého pobytu v Americe projevoval Náprstek zájem o kulturu původních obyvatel tohoto kontinentu. I proto mu vděční krajané často posílali různé předměty dokumentující život a minulost indiánů. Obdobné artefakty z jiných koutů světa získával Náprstek prostřednictvím cestovatelů, jejichž výpravy finančně podporoval. Původně okrajová etnografická kolekce svým rozsahem i významem postupně zastínila sbírku technických exponátů průmyslového muzea. Proměna na čistě etnografickou instituci byla završena po smrti Vojtěcha Náprstka v září 1894. O více než půl století později, v roce 1946, se muzeum zaměřilo výhradně na neevropské kultury, což reflektuje i jeho současný název: Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur.

Komentáře

Hlavní zprávy

Trénink boxu je makačka. Když na vás ale dohlíží Muhammad Ali, bát se nemusíte

vydáno 3. prosince 2021  6:00

Vezměte si rukavice a chránič na zuby a přijďte, dává mi do telefonu instrukce jeden ze zástupců pražské boxerny Delroy’s Gym. Naštěstí došlo k...  celý článek

Správný chlap již dávno nemá smrdět. Nová generace kosmetiky se balí do posekané trávy

vydáno 2. prosince 2021  16:05

Pojem udržitelná móda, takzvaná slow fashion, je stále častějším předmětem debat. Lidé se více zajímají o oblečení vyráběné z ekologičtějších materiálů. A...  celý článek

Čert nemá volno? Tak jděte bruslit!

vydáno 2. prosince 2021  12:10

Už to voní Vánocemi! Máme pro vás přehled svátečních akcí v metropoli.  celý článek

Pojistěte si duši. Pokud ale chcete peníze, pozor na drogy a taky alkohol

vydáno 2. prosince 2021  9:14

Kolik je doopravdy lidí, kteří změní profesi kvůli vyhoření? Psychickou únavu přizná jen zlomek z nich. Někteří změní profesi, aby se už nemuseli potýkat...  celý článek

Vaše fotky z Prahy