metro.cz

Počasí v Praze

8 °C / 9 °C

Čtvrtek, 21. listopadu 2019. Svátek má Albert.
Jana Vlková
Větší foto
Jana Vlková | foto: Vendula Šefrnová

Pampelišková polévka i omeleta. Pro někoho plevel, pro jiného chutné koření

27. října 2018  6:59 Lucie Mottlová Metro.cz
Za Janou Vlkovou jsme se vydali přímo do jejího výukového centra jedlých květů na Suchdol. Pro někoho divoká zahrada, pro jiné poklady na každém kroku. „Ochutnej, to ti bude chutnat,“ podává mi Jana fialový květ slézu maurského, který právě utrhla. Na druhém konci zahrady trháme listy vochlice hřebenité, které na jazyku připomínají spíš mrkev. Právě tady vede kulinární koučinky, semináře a workshopy, jak sbírat a dál využívat býlí, které roste okolo našich domovů. Třeba i v Praze.

Jana, která o sobě mluví jako o kytkožroutce, je průkopnice barevných a jedlých kytek na talíři v Česku. Přivedly ji k tomu dva impulzy. „Na zahraničních cestách jsem navštívila muzeum parfémů, kde se mi dostal do ruky sborník referátů z konference o fialce. Byla v něm poměrně rozsáhlá kapitola o tom, jak se fialky jedí,“ vzpomíná Jana. 

Druhá věc, která ji nakopla, byl kurz vaření ve Švýcarsku. „Jídlo bylo poměrně jednoduché. Dali nám těsto, abychom ho narvali do tartaletky. Ale pak ten kuchař dělal steak a k němu vyndal z lednice kytičky. Teď už je to běžné, ale tenkrát, asi před deseti lety, jsem to viděla poprvé. A ptala jsem se, co to je, je to jedlé? A on povídal: jasně, všechno co je na talíři, je jedlé,“ usmívá se dnes už zkušená kytkožroutka, která se specializuje na recepty okořeněné volně rostoucími rostlinami.

O jídle nejdřív psala
Spojily se jí dvě profese. Původně vystudovala přírodovědeckou fakultu a na rodičovské si ještě přidala žurnalistiku. Dostala příležitost psát lifestyle, témata, jako je jídlo a cestování. „Psaní o jídle jsem brala z přírodovědného a zeměpisného pohledu. Hodně mě bavily místní suroviny nebo jídla, která se vaří jen někde,“ říká Jana a dodává: „Rostliny v tom hrály často velkou roli. Přírodní podmínky byly určující, dnes jídlo hodně cestuje po celé zeměkouli. Dřív byli lidé nuceni jíst to, co jim tam rostlo. Setkávala jsem se víc s vazbou na býlí a zeleninu.“

Díky svému vzdělání se toho nemusela učit moc. „Co je jedlé a nejedlé, jsem si dohledala ve francouzské literatuře, protože Francouzi jsou v jídle vždy o krok napřed. Pak jsem začala experimentovat se zahraničními knížkami a eliminovala jsem, co se musí určitě vyloučit,“ vzpomíná průkopnice Jana. „Dnes už to dělá víc lidí, ale jedou spíš alternativním směrem. Já to mám jako ozdobu a jako zábavu. Pravda je, že jarní býlí může být i surovina,“ směje se kytkožroutka. Na její kulinární semináře se hlásí kromě jedinců už i restaurace.

Jarní očista na podzim
Podle Jany by si lidé místo tradičních podzimních hodů měli udělat spíš takovou druhou jarní očistnou kůru. „Jak na podzim zaprší, tak rostliny obraší. Snad ještě zaprší! Je spousta plevelů, které se dají na podzim jíst. Tedy trvalky, které raší rychle ze zásob,“ vysvětluje Jana a ukazuje mi v pleveláriu merlík všedobr podobný špenátu a barborku, která je dost pikantní, ale výborná do polévky.

Recepty z pampelišek
V současné chvíli dokončuje Jana knihu Pampelišky k jídlu, kterou si můžete dopředu koupit prostřednictvím crowdfundingové kampaně. Uvnitř najdete dvacet pampeliškových receptů. A navíc doprovodné texty, jak se mají sbírat, kdy a jak je zbavit hořkosti. „Buď na to můžeš dát kýbl a ono to zbělá jako čekanka, nebo ji do teplých receptů spaříš,“ radí Jana. 

Popisuje i příbuzné rostliny pampelišky, které je mohou v receptech zastoupit. „Na podzim rostou tři druhy kytek, škarda, máchelka a prasetník, které se strašně těžko odlišují, nerozliší je ani biolog, dokud nevidí květ. Mají hodně podobné listy, chuťově jsou si podobné a i botanický popis je podobný. Jsou to ty žluté kytky, co rostou na zelených trávnících, ale všechny chutnají jako pampeliška,“ uzavírá kytkožroutka Jana.

Pampeliška do lékárny

  • Léčí nemoci jater a žlučníku, ale je také močopudná. 
  • Považuje se za prebiotikum a přírodní antioxidant. 
  • Zevně se výluhy používají na choroby kůže a hemeroidy. 
  • Její detoxikační účinek spočívá ve zrychlování krevního oběhu. Latex (mléko) také zesvětluje pihy. 
  • Nejčastěji se užívá kořen, který má obsahových látek nejvíce, ale zužitkovat se dá květ i listy.

Komentáře

Hlavní zprávy

Příští stanice: nákupák. Linka 156 staví před OC Stromovka

Busy do Europarku jezdí ze Zbraslavic, Zruče a Žlebu.
vydáno 21. listopadu 2019  13:54

Vlastní autobus má štěrboholský Europark či Ikea na Černém Mostě. Do obchoďáku v Michli zákazníci jezdí na proud.  celý článek

Kouříš? Tak plať do zdravotního pojištění víc než nekuřáci! V Česku zatím bez šance

Ilustrační snímek.
vydáno 21. listopadu 2019  11:34

Ti, co dbají na zdraví, platí za hříšníky miliardy korun ročně.  celý článek

Pražské kachny umírají zbytečně. I kvůli pečivu

Zachráněná kachna
vydáno 21. listopadu 2019  5:02

Lidé z Modřan chtějí u rybníka varovnou ceduli. Ve Stromovce však nepomohla.  celý článek

Češi, mistři v odkládání řešení problémů. Televizní tma přijde za týden

Ještě jednou Hřebeny, jak se nazývá nejsevernější výspa Brd, jež dosahuje až do...
vydáno 20. listopadu 2019  14:47

Konec starého vysílání nastane nejdřív v Praze a jejím okolí.  celý článek

Vaše fotky z Prahy

Máte pro nás zajímavý tip nebo Vás něco trápí a my Vám můžeme pomoct?

Napište nám