metro.cz

Počasí v Praze

9 °C / 9 °C

Pondělí, 9. prosince 2019. Svátek má Vratislav.
Jana Vlková
Větší foto
Jana Vlková | foto: Vendula Šefrnová

Pampelišková polévka i omeleta. Pro někoho plevel, pro jiného chutné koření

27. října 2018  6:59 Lucie Mottlová Metro.cz
Za Janou Vlkovou jsme se vydali přímo do jejího výukového centra jedlých květů na Suchdol. Pro někoho divoká zahrada, pro jiné poklady na každém kroku. „Ochutnej, to ti bude chutnat,“ podává mi Jana fialový květ slézu maurského, který právě utrhla. Na druhém konci zahrady trháme listy vochlice hřebenité, které na jazyku připomínají spíš mrkev. Právě tady vede kulinární koučinky, semináře a workshopy, jak sbírat a dál využívat býlí, které roste okolo našich domovů. Třeba i v Praze.

Jana, která o sobě mluví jako o kytkožroutce, je průkopnice barevných a jedlých kytek na talíři v Česku. Přivedly ji k tomu dva impulzy. „Na zahraničních cestách jsem navštívila muzeum parfémů, kde se mi dostal do ruky sborník referátů z konference o fialce. Byla v něm poměrně rozsáhlá kapitola o tom, jak se fialky jedí,“ vzpomíná Jana. 

Druhá věc, která ji nakopla, byl kurz vaření ve Švýcarsku. „Jídlo bylo poměrně jednoduché. Dali nám těsto, abychom ho narvali do tartaletky. Ale pak ten kuchař dělal steak a k němu vyndal z lednice kytičky. Teď už je to běžné, ale tenkrát, asi před deseti lety, jsem to viděla poprvé. A ptala jsem se, co to je, je to jedlé? A on povídal: jasně, všechno co je na talíři, je jedlé,“ usmívá se dnes už zkušená kytkožroutka, která se specializuje na recepty okořeněné volně rostoucími rostlinami.

O jídle nejdřív psala
Spojily se jí dvě profese. Původně vystudovala přírodovědeckou fakultu a na rodičovské si ještě přidala žurnalistiku. Dostala příležitost psát lifestyle, témata, jako je jídlo a cestování. „Psaní o jídle jsem brala z přírodovědného a zeměpisného pohledu. Hodně mě bavily místní suroviny nebo jídla, která se vaří jen někde,“ říká Jana a dodává: „Rostliny v tom hrály často velkou roli. Přírodní podmínky byly určující, dnes jídlo hodně cestuje po celé zeměkouli. Dřív byli lidé nuceni jíst to, co jim tam rostlo. Setkávala jsem se víc s vazbou na býlí a zeleninu.“

Díky svému vzdělání se toho nemusela učit moc. „Co je jedlé a nejedlé, jsem si dohledala ve francouzské literatuře, protože Francouzi jsou v jídle vždy o krok napřed. Pak jsem začala experimentovat se zahraničními knížkami a eliminovala jsem, co se musí určitě vyloučit,“ vzpomíná průkopnice Jana. „Dnes už to dělá víc lidí, ale jedou spíš alternativním směrem. Já to mám jako ozdobu a jako zábavu. Pravda je, že jarní býlí může být i surovina,“ směje se kytkožroutka. Na její kulinární semináře se hlásí kromě jedinců už i restaurace.

Jarní očista na podzim
Podle Jany by si lidé místo tradičních podzimních hodů měli udělat spíš takovou druhou jarní očistnou kůru. „Jak na podzim zaprší, tak rostliny obraší. Snad ještě zaprší! Je spousta plevelů, které se dají na podzim jíst. Tedy trvalky, které raší rychle ze zásob,“ vysvětluje Jana a ukazuje mi v pleveláriu merlík všedobr podobný špenátu a barborku, která je dost pikantní, ale výborná do polévky.

Recepty z pampelišek
V současné chvíli dokončuje Jana knihu Pampelišky k jídlu, kterou si můžete dopředu koupit prostřednictvím crowdfundingové kampaně. Uvnitř najdete dvacet pampeliškových receptů. A navíc doprovodné texty, jak se mají sbírat, kdy a jak je zbavit hořkosti. „Buď na to můžeš dát kýbl a ono to zbělá jako čekanka, nebo ji do teplých receptů spaříš,“ radí Jana. 

Popisuje i příbuzné rostliny pampelišky, které je mohou v receptech zastoupit. „Na podzim rostou tři druhy kytek, škarda, máchelka a prasetník, které se strašně těžko odlišují, nerozliší je ani biolog, dokud nevidí květ. Mají hodně podobné listy, chuťově jsou si podobné a i botanický popis je podobný. Jsou to ty žluté kytky, co rostou na zelených trávnících, ale všechny chutnají jako pampeliška,“ uzavírá kytkožroutka Jana.

Pampeliška do lékárny

  • Léčí nemoci jater a žlučníku, ale je také močopudná. 
  • Považuje se za prebiotikum a přírodní antioxidant. 
  • Zevně se výluhy používají na choroby kůže a hemeroidy. 
  • Její detoxikační účinek spočívá ve zrychlování krevního oběhu. Latex (mléko) také zesvětluje pihy. 
  • Nejčastěji se užívá kořen, který má obsahových látek nejvíce, ale zužitkovat se dá květ i listy.

Komentáře

Hlavní zprávy

Střed světa (možná) najdete taky uprostřed Železných hor

Výhled od zříceniny hradu Oheb na sečskou přehradu
vydáno 9. prosince 2019  16:46

Hory plné železných rud jsou ale plné i temné historie a neméně úžasných scenerií.  celý článek

Když se budete dívat na strom, tak do něj nejspíš narazíte

Jízda v terénu
vydáno 9. prosince 2019  13:55

Právě dnes vychází nové vydání výukové knihy Škola kola. Publikace je určena pro všechny, kteří chtějí mít z jízdy větší radost. Jedním z autorů je Josef...  celý článek

Spoje MHD po změnách drhnou. Má se to však zlepšit

ilustrační snímek
vydáno 9. prosince 2019  11:56

Deník Metro oslovil čtenáře, jak se jim zamlouvají nové jízdní řády. Převažovala kritika.  celý článek

Vlasov o zásahu v Praze pochyboval

Generál Andrej Andrejevič Vlasov
vydáno 9. prosince 2019  5:49

Zastupitelé pražských Řeporyjí budou o pomníku vlasovcům jednat dnes večer. Kdo byl generál Vlasov? Kdo vlasovci? Kde jsou v Praze pohřbeni? „Není pravda,...  celý článek

Vaše fotky z Prahy

Máte pro nás zajímavý tip nebo Vás něco trápí a my Vám můžeme pomoct?

Napište nám