„Budete se divit, ale průměrně člověk zvládne na jeden nádech a výdech až devadesát procent stanic pražského metra. Cesta mezi všemi stanicemi trvá zpravidla jednu až dvě minuty a je pouze několik příkladů, kde cesta trvá déle než dvě minuty,“ říká pro deník Metro Šilar.
Lektor a trenér dýchání Šilar je bývalý voják z povolání.
Cesta pražským metrem může být podle něj nejen pro čtenáře deníku Metro často stresující či jakkoli jinak nepříjemná. Pokud si ale osvojí pár triků, mohou se stát příležitostí k relaxaci a odpočinku. „Zjistíte, jak je na tom zdraví vašeho dechu. Podle toho, jak vám to půjde, nebo ne. Budete-li s tím mít potíže, pravděpodobně by se vám hodilo navštívit pár mých lekcí dýchání,“ radí Šilar, na jehož webových stránkách, respektive s jejich pomocí, si lze kapacitu plic předem zdarma otestovat.
Raději vsedě
S nadsázkou by se dalo říct, že se dechové cvičení může hodit i v případě, že někdo z cestujících v MHD nelibě zapáchá. Je nasnadě, že je potřeba trénovat také v případě, když chcete přejet na jeden nádech delší trasu. Například velkou část Ječné ulice, tedy z tramvajové zastávky I. P. Pavlova na Štěpánskou či Karlovo náměstí.
„Z důvodu bezpečnosti provádějte cvičení, pouze pokud v hromadné dopravě sedíte. Pro dosažení nejlepších výsledků v této technice je zapotřebí navození celotělové relaxace. A kdyby to bylo prováděno vestoje, můžete se uvolnit až příliš a ztratit rovnováhu při náhlém pohybu vozidla,“ popisuje Šilar a dodává: „Těhotné ženy a osoby s vážným srdečním či plicním onemocněním by toto cvičení měly provádět s vyšší mírou obezřetnosti vůči svému stavu a nepřekračovat svou komfortní zónu.“ Cvičení vám také nebude připadat příliš pohodlné, jste-li zrovna najedení. „Nedosáhnete dobrých výsledků, protože vaše tělo se právě vypořádává s obsahem žaludku a to ho stojí velké množství energie,“ vysvětluje pro deník Metro Šilar.
Proč (ne)dýchat
Zpomalené dýchání s sebou podle odborníků přináší nevídané množství zdravotních benefitů. „Zpomalené dýchání má příznivý účinek na nervovou soustavu, jsme díky němu klidnější, sníží se míra produkce stresových hormonů a máme menší tendence k rozvoji úzkostí. Způsobuje také samovolné uvolnění hladkého svalstva po celém těle, neboť se v něm zvyšuje hladina plynu oxidu uhličitého, který má vazodilatační účinky. Snížením dechové frekvence můžeme v našem těle také cíleně zrychlit trávicí proces a zefektivnit odpočinek a buněčnou regeneraci,“ uzavírá Šilar.
DECHOVÁ CHALLENGE ANEB POKYNY KE CVIČENÍ- Zkusíte to také? Sedněte si, uvolněte své tělo a v momentě, kdy se v metru, tramvaji nebo autobuse rozezní signál k zavírání dveří, zavřete oči, vydechněte a s doklapnutím dveří se začněte pomaličku a jemně nadechovat nosem.
- Prodlužte svůj nádech, co nejvíce to půjde. Představte si, že přímo pod nosem máte lehké pírko. A toto pírko se nepohne ani o milimetr díky tomu, že tolik snížíte množství vzduchu protékajícího nosem.
- Nadechujte se postupně nejdříve do spodní části plic. Veďte dech do břicha a zapojte tak bránici. Veďte dech do mezižeberních svalů a vnímejte, jak se rozšiřuje spodní část vašeho hrudního koše. Pak veďte svůj dech i směrem k páteři zhruba v polovině výšky vašich zad. Můžete použít vizualizaci, kdy si představíte, jako by byl nadechovaný vzduch kapalina, která stéká vašimi dýchacími cestami dolů do plic a vaše plíce plní zespoda nahoru. Nikoli shora dolů, jak to často většina z nás vnímá. Nepřemýšlejte, jak dlouho se nadechujete, nehodnoťte to.
- Nadechujte se tak dlouho a tak jemně, jako byste se měli nadechovat už nekonečně dlouho. Až naplníte své plíce až po okraj, začněte ihned pomalu a stejně jemně nosem vydechovat. Opět si představte drobné pírko, které je pod vaším nosem zcela bez hnutí, protože vydechujete tak jemně, že s ním závan vzduchu ani nepohne. Čím více u toho uvolníte své tělo, tím více kyslíku ušetříte a tím déle dokážete prodloužit svůj dech. Pomůže vám také zavření očí a tím i omezení rušivých vizuálních vjemů.
- Honza Šilar, který se s deníkem Metro podělil o své zkušenosti, je lektor a trenér dýchání. Při své práci pomáhá lidem s obtížemi, jako jsou alergie, astma, spánková apnoe či postcovidový syndrom. Odmala trpěl alergiemi a astmatem, což se po jeho službě v armádě zhoršilo. „Celých 25 let nic nepomáhalo, až jsem konečně objevil ozdravné účinky funkčního dýchání – a astma bylo během půl roku nadobro pryč. Změnilo mi to život tak, že jsem se rozhodl pro změnu kariéry,“ říká Šilar, jehož cesta vedla k metodě holotropního dýchání.
- „To je celosvětově uznávaná terapeutická metoda vyvinutá českým rodákem Stanislavem Grofem, která dokáže svojí účinností nahradit psychedeliky asistovanou terapii. V této metodě má Šilar rodinné kořeny. Jeho vlastní i nevlastní otec jsou průkopníci techniky. Oba jsou certifikovaní přímo Stanislavem Grofem a pomáhají lidem s psychickými obtížemi již přes 30let (Jan Šilar a Miroslav Kašpar). Více o tom popsal Šilar ve svém článku na webu: https://honzasilar.cz/holotropni-dychani/otec-a-syn-tym-facilitatoru-holotropniho-dychani/.
|
