Malostranský hřbitov na Smíchově vznikl při morové epidemii v roce 1680 v místě, kde byla vinice. Pohřebiště stávalo za městem, postupně ale bylo obklopeno zástavbou, a tak v roce 1884 zdejší pohřbívání zcela ustalo. „Dokonce se uvažovalo o tom, že se hřbitov úplně zruší,“ vypráví při prohlídce Tereza Vaňáčová, provozně-technická náměstkyně Hřbitovů a pohřební služby hl. m. Prahy (HPS). „Proti zrušení se však vzedmulo několik vln nevole. Například spisovatel Jakub Arbes napsal stať Vymírající hřbitov,“ přidává další zajímavost Vaňáčová.
Pietní místo zůstalo zachováno, ale postupně začalo chátrat. Náhrobky nebo sochy, většinou z dílen významných autorů, se dostaly do alarmujícího stavu. Zpustlý a zarostlý hřbitov byl dokonce v roce 2001 pro veřejnost uzavřen. „Naše organizace proto přistoupila k revitalizaci. Prořezali jsme zeleň a vybudovali nový systém cest, zároveň renovujeme zdejší náhrobky. V roce 2016 byl hřbitov opět otevřen,“ popisuje záchranu místa Vaňáčová.
Malostranský hřbitov je hojně navštěvovaný.
HPS momentálně pracuje na opravě hrobky rodiny Staňkových v horní části areálu. Řeší i žalostný stav hřbitovní zdi. V dohledné době chce organizace také opravit hrobku hraběte Leopolda Thun-Hohensteina. Původní majitel usedlosti Cibulka tu byl pochován v roce 1826. Jeho náhrobek je dominantou celého hřbitova.
Ten v posledních letech slouží nejen jako park, ale také jako dějiště divadelních představení či nejrůznějších kulturních akcí. HPS uvažuje i o tom, že zde vytvoří naučnou stezku. Bez zajímavosti není ani to, že zdejší hřbitov, stejně jako mnoho dalších v Praze, má digitální mapu. Po kliknutí na hrob se objeví fotografie a informace o vybraném místě či panoramatický pohled do okolí.
LEGENDA O ANIČCE
|
