V únoru letošního roku vtrhl osvalený hlavní hrdina Magic Mike v podání Channinga Tatuma do kinosálů již potřetí. Snímek Bez kalhot: Poslední tanec (opět režírovaný Soderbergem) ale kiny tak trochu prošuměl. Nyní film dorazil na HBO Max, kde pro změnu slaví celkem úspěch. Mrknete na poslední tanec Chaninga Tatuma bez kalhot i vy?
Třetí pokračování striptérské ságy Bez kalhot s podtitulem Poslední tanec nesměl chybět v naší internetové rubrice Strážce streamu.
Strippingová revue
Striptýzové podniky pro dámy znám, stejně jako asi většina lidí na světě, pouze z vyprávění či z amerických filmů a seriálů. I tak ale má znalost poněkud pokulhává. Obecně se totiž pánskému striptýzu hollywoodští scénáristé a režiséři moc nevěnují, a když má dojít na téma, jak se muži živí vlastním tělem, je to obvykle drama z okraje společnosti. A výprávěnky kamarádek bývají často notně přifouknuté. Soderberghovi se ovšem před lety podařilo přinést do žánru čerstvý vítr. Svůj film Bez kalhot (v originále Magic Mike) pojal spíše jako divokou estrádu plnou tanečních čísel svalnatých hezounů. Snímek plný lascivních tanečků Tatuma, Matthewa McConaugheyho, Matta Bomera a dalších borců navíc v upoutávkách úhledně odprezentoval nejen jako taneční zábavu se sexuálním podtextem, ale také jako křehkou sondu do hlubin striptérovy citlivé dušičky.
Vzniklá „dramedie“ byla svého času přelomovým dílem. Pokračování lační fandové, respektive fanynky, se ale u druhého dílu dočkali spíše zklamání. Byl totiž celkem o ničem a kromě závěrečného vystoupení si z něj nejspíš do dneška nikdo nic moc jiného nepamatuje.
Třikrát a dost
Bez jakýchkoliv vyšších ambicí se po vzoru dvojky obešla i nejnovější trojka. Ta má striptérskou ságu opět pod taktovkou Soderbergha jednou provždy uzavřít. A to se povedlo. Poslední tanec skutečně přináší završení životního příběhu o problematickém údělu člověka, kterého coby barmana na párty až do smrti jednou za čas pozná nějaká ta vdaná paní, protože jí kdysi na její rozlučce se svobodou ukazoval břišáky.
Bohužel, nikdo z tvůrců tohohle snímku neměl potřebu a koule na to nabídnout po dějové stránce publiku cokoliv dalšího a už vůbec ne originálního. Člověk má při sledování třetího Bez kalhot pocit, který perfektně zformulovala postava Maxandry v podání charismatické Salmy Hayek. Když ve zhruba polovině snímku hodnotí předvedenou choreografii, na Mikea v jednu chvíli zařve rozkaz: „Méně varlat a víc do šířky!“
Jedenáct let dlouhé čekání
Nedovedu zodpovědně říct, zda se v mém okolí nachází někdo, kdo po jedenácti letech čekání naběhl s úsměvem na rtech do kina na třetí Bez kalhot. Příběh o čtyřicetiletém Mikovi Laneovi, který pověsil tancování na hřebík, aby se z něj poté stal truhlář, neúspěšný podnikatel, barman na Floridě a nakonec divadelní režisér v Londýně, mě ale na malé obrazovce v pohodlí domova vcelku bavil. Jasně, je to předvídatelná blbost. Jediný Mikeův tanec totiž ve filmu přiměje jeho bohatou zaměstnavatelku Maxandru, aby ho pod příslibem tučného honoráře dovlekla do Londýna.
Tam ho nejprve po vzoru žánrových klišé nejprve navléká do slušného oblečení, aby jej vzápětí udělala režisérem grandiózního divadelního vystoupení. Podaří se hlavnímu hrdinovi porazit vlastní pochyby, upjaté londýnské úředníky (a úřednice) a k tomu jako bonus získat Maxandřino srdce? Odpověď již nejspíš znáte.
Pokud je vám navíc jistý mírný závan emancipace a jakýž takýž náznak feministického uchopení veskrze patriarchálního námětu, bude se vám třetí dobrodružství magického Mikea líbit. A pokud nebudete mít přehnaná očekávání, jako oddychovku si jej i užijete. Nic inovativního nebo nedej bože nového ale ve filmu raději ani nehledejte. Bez kalhot: Poslední tanec je klasickou ukázkou toho, proč má smysl tisíckrát opakovaná zásada: třikrát a dost!
Bez kalhot: Poslední tanec
|