Jak vznikla myšlenka vytvoření projektu?
Asi před dvěma lety nás napadlo, že pro nás tak běžná věc jako je terénní forma sociální práce, tedy práce na ulici znamená, že street worker, tedy terénní pracovník, chodí a vyhledává své potenciální klienty v prostředí, které je jim blízké. Když například pracuje s dětmi, tak chodí například do parků či na sídliště, když pracuje s bezdomovci, vyhledává je tam, kde se vyskytují a nikoliv někde jinde. Říkali jsme si, že čím dál tím více dětí tráví svůj volný čas nikoliv právě v parku či na ulici, ale doma u počítače. Po vyučování zkrátka odcupitají domů, tam si v pokojíčku zalezou k počítači, jsou takzvaně hodné a nemají žádné starosti. Myslíme si, že poradenství, tedy doprovázení dětstvím a dospíváním se může hodit právě těmto dětem. Těm zdánlivě bezstarostným. Snažili jsme se k nim tuto nízkoprahovou službu přenést tak, aby zůstaly zachovány její hlavní principy.
Jiří Kocourek
Co jsou to nízkoprahové sociální služby?
Jedná se o termín ze zákona o sociálních službách. Nízkoprahová v tomto případě znamená co nejlépe dostupná. Patří sem právě nízkoprahová zařízení pro děti a mladistvé, kterým říkáme kluby, kontaktní centra nebo nejrůznější terénní programy. Vždy záleží na cílové skupině, od uživatelé drog po dospívající či bezdomovce.
Jakým způsobem může vaše asociace mladistvím pomoci?
Vytvořili jsme virtuální nízkoprahový klub, který funguje na portálu www.jdidoklubu.cz . Tam může dospívající dítě přijít, zaregistrovat se, nebo taky ne, přečíst si nějaký článek nebo článek samo napsat. Může si také popovídat na chatu s odborným pracovníkem o svých starostech.
Projekt byl podpořen grantem. Využíváte i jinou formu finanční podpory
Nemáme otevřené sbírkové konto nebo něco podobného. Přiklonili jsme se spíše k hledání podpory u firem. 1,2 miliony korunami nás podpořila společnost Bohemia energy, dalšími 250 tisíci korunami pak Nadační fond pomoci Karla Janečka. Jsme klasické občanské sdružení, tudíž je příjem darů možný a jsme rádi za každou pomoc.
Jaké má váš projekt ohlasy? Zaznamenáváte výsledky?
Před dvěma lety jsme začali takříkajíc na zelené louce. Přemýšleli jsme, jak to udělat, aby vše fungovalo. Rok nám trvalo, než jsme něco vytvořili a následně během toho roku zkoušeli bez nějaké větší propagace. Zhruba za rok vzniklo přes sto čtyřicet článků, zaregistrovalo se nám zhruba tři sta neanonymních uživatelů. Unikátních návštěvníků zaznamenáváme zhruba stovku denně. Celkově nás během roku navštívilo přes šedesát tisíc dětí a měli jsme přes tři sta poradenských chatů. Budeme rádi, když budou dospívající přicházet portál přímo vytvářet, napsat si článek, zakládat rubriky a pokud si budou chtít o něčem popovídat. Časem se můžeme posunout k vážnějším problémům, ale pro dospívající mohou zdánlivě obyčejné vztahové problémy být srovnatelné s krizovou intervencí.
S jakými problémy se u mládeže setkáváte nejčastěji?
Nejčastěji právě se vztahovými problémy. V určitém věku máte pocit, že si doma nemůžete o všem popovídat, ať už s rodiči či vrstevníky. Mohou to být také komplikované životní události, ať už je to rozpad rodiny nebo nové partnerské vztahy rodičů, záškoláctví či konflikty v třídním prostředí, sociální adaptace nebo konfliktní společenské situace, jako je setkání s drogami, kriminalitou, alkoholem či problémy s autoritami. Častým tématem je také šikana a její nová odnož cyberšikana, která se pojí s internetovým prostředím. Nyní plánujeme na našem portálu mít každý měsíc nějaké hlavní větší téma, které rozebereme trošku víc. Teď třeba v řijnu to bude téma extremismu. Naši zkušení pracovníci z nízkoprahových klubů znají děti velmi dobře. Do budoucna chystáme aktivizační projekt s názvem: Co tě sejří. Zde budeme děti vyzývat, aby natočili či nafotili něco, co je v jejich okolí štve. My se pak následně zkusíme nad problémem zamyslet a pokusíme se ho změnit, například formou malého grantu.
