Je poslední lednové pondělí a kapitán Odry má dnes na povel tříčlennou posádku. Loď totiž musí plout s kapitánem a dvěma lodníky. Čtvrtým členem výpravy jsem já. Zajímalo mě totiž, co se s výletní lodí děje, když není sezona. Nedávná velká voda a nutná údržba v loděnici v Podbabě připravily skvělé podmínky pro malou zimní reportáž.
Mrazivé ráno
Led na předním skle netrápí jen řidiče, i kapitán Odry neměl ráno z kabiny skoro žádný výhled. Naštěstí ale pomohly sluníčko a přímotop. Když jsme začali na Rašínově nábřeží manévrovat, jinovatka zdobila už jen lodní zábradlí.
Naším prvním úkolem je vycouvat z mezery mezi přístavištěm a tlačným remorkérem. Nedávná velká voda vyhnala všechna plavidla z nábřeží. Například pontony ale samy odplout nemohly. Pomoc jim musely remorkéry, které ještě na konci ledna v centru kotvily. Než jsme se mohli vydat do Podbaby, museli jsme ještě tlačné plavidlo přisunout ke kotvišti. Pro posádku rutina. Zapojit se ale museli všichni. Já z vyhřáté kabiny držel palce. A hrnek kafe.
Odra se musí zahřát
Ač je Podbaba po proudu, my nejprve plujeme směr Vyšehrad. „Loď dlouho stála, musíme zahřát převodovku, ať ji nemorduji studenou. Za smíchovskou komorou je teď silnější proud, budeme potřebovat větší výkon,“ vysvětluje Filip Houdek malou zajížďku. Je vidět, že má z plavby radost. Odra toho za poslední měsíce moc nenajezdila. Její kapitán sice občas vypomáhal na jiných lodích, dnes ale opět drží kormidlo své favoritky. Dalekohledem kontroluje paddleboardistu před námi, pak troubí. Dává okolí signál, že se otáčíme. „Komora Smíchov, já Odra,“ hlásí do vysílačky. „Za 15 minut jsem u vás,“ připravuje kolegy na akci. Máme chvíli na povídání. Filip Houdek na lodi pomáhá už od dvanácti. Sloužil tu i jako lodník. Odru převzal po Jaroslavu Trojanovi, ten stroji polské výroby velel dlouhých 23 let.
Vzpomínání utíná proplutí komorou. Teď nastává chvíle, na kterou bylo potřeba zahřát motor. „Musíme mít rychlost, ať s námi proud nezacvičí. Je hodně vody. Průtok je skoro čtyřnásobný, než je běžné,“ ukazuje před loď kapitán. Odra ale plavbu zvládá hladce a my za chvíli podplouváme Karlův most. Filip Houdek mi popisuje, které oblouky jsou plavební a kde pod hladinou leží zbytky Juditina mostu. Z vyprávění je znát, že ho baví nejen technika, ale i historie. Však si to můžete ověřit na jeho instagramovém profilu Příběhy z vltavských lodí.
Loď nejen na výlety
Zatímco v sezoně jsou vrata v pražských plavebních komorách v permanenci, teď jsme jen jedna z mála lodí, které kolem Smíchova, Štvanice a Císařského ostrova plují. Naším cílem je loděnice v Podbabě. V centru by provádět údržbu nešlo. Třeba i kvůli hluku. Loď má už něco za sebou. Prošla i pár velkými rekonstrukcemi. Ty menší obstarává sama posádka. V sezoně na to ale není většinou čas. Odra pluje denně. Přes den z centra k zoo a občas má šichtu i večer. Loď si totiž můžete pronajmout na soukromou akci nebo na ní uspořádat třeba i svatbu. Filip Houdek se tak často nezastaví. Jemu to ale nevadí. Má totiž práci svých snů.
Jiná Praha. Krásná a méně rušnáVážení čtenáři, mám na vás prosbu. Vlastně je to spíš takový malý tip. Hned jak v dubnu začne sezona, vydejte se s Odrou na výlet. Loď z Rašínova nábřeží každý den několikrát pluje poblíž zoo. Vy s ní můžete ale vyjet klidně i na procházku do Stromovky či si vzít kolo a z Císařského ostrova se vydat dál na sever podél Vltavy po cyklostezce. Nebo se lodí prostě jen projeďte. Poznáte město z jiného úhlu. Na řece plyne čas jinak. Pomaleji. Odra vám ukáže historické centrum, průmyslová zákoutí metropole i její zvířecí obyvatele. Tu vám zamává kormorán, o kus dál na vás zase zuby vycení nutrie. Je to zážitek! Slibuji. Marek Hýř, editor deníku Metro |
