Češi ve Finsku „zavedli“ zvláštní zaklínadlo. Zní „satu pekka“ a ve finštině znamená „pohádkový Péťa“. Za vše může rok 1952 a helsinská olympiáda, kde populární Emil „satu pekka“ Zátopek vybojoval zlatý hattrick (v běhu na 5 km, 10 km a v maratonu). Báječné renomé navíc podpořila Zátopkova žena Dana, která dominovala ve finském národním atletickém odvětví, v hodu oštěpem.
Nadšení Finové ale rozhodně nezáviděli, co se v Zátopkově vlasti odehrávalo po komunistickém puči v roce 1948. Hrdí Finové, kteří byli od hlubokého středověku v područí Švédska a poté Ruska (1809 až 1917), nikdy neváhali prolévat krev za svou nezávislost. Ta jim přitom koncem roku 1917 takřka spadla do klína – ruský uzurpátor byl ve víru Velké říjnové socialistické revoluce a V. I. Lenin přesně před 106 lety schválil dekret o nezávislosti Finska.
Vybojovali si finlandizaci
Prvním novodobým hrdinou země, která dala světu značku Nokia (původně papírnu založenou v 19. století) nebo Molotovův koktejl, byl Carl Gustav Emil Mannerheim, vrchní velitel a prezident, který ještě ve svých dvaasedmdesáti letech velel zemi v zimní válce (1939 až 1940), kdy se Sovětský svaz pokusil navrátit Finsko do svého područí.
Svár maličcí Finové vyhrát nemohli (více v infoboxu). Zároveň se jejich statečný a úporný odpor stal základem poválečné finlandizace. Šlo o to, že Finové mohli setrvat v bloku západních zemí výměnou za to, že budou Moskvě splácet krvavé reparace (uhradili je v plné výši coby jediná země) a přitom nepůjdou proti zájmům SSSR ve studené válce.
S Elánem na Apocalypticu
Finsko se postupně stalo zemí, kam se mohlo o něco snáze cestovat i z Československa; třeba hokejový trenér Augustin Bubník tu v 60. letech naučil hrát Finy, do té doby trpaslíka, skutečně světový hokej. Za normalizace zase do Finska jezdívaly za přilepšením mnohé kapely včetně slovenského Elánu.
Ke konci 20. století se severský tygr, z Mannerheimova popudu masivně subvencující školství, vyšvihl mezi země, které jsou hodné následování i na frontě umělecké: filmař Aki Kaurismäki je klasik evropské kinematografie, architekt Alvar Aalto otiskl finský minimalismus do řady budov po celé Evropě, kapely Nightwish či Apocalyptica jsou zase důvěrně známé milovníkům potemnělých, tvrdších tónin.
Mezi dvěma obry
|
Rázovití seveřané
|