Letadla přepravují stovky tun textilií. Vzdušná móda je postrachem planety

Podle jejích zjištění módní giganty, jako je Shein a Zara, pro rychlejší transport textilu po světě využívají letadla. Na palubě místo pasažérů cestuje zhruba sto tun textilií, aby byla přeprava zboží rychlejší a zisk vyšší. Právě tento způsob dopravy může v módním průmyslu zapříčinit vznik ještě více emisí než kdy dříve.

Čtrnáctkrát více emisí
Podle koordinátorky projektu Hra o klima Stáni Tomkové je fenomén fast fashion pro planetu více než znepokojující.

„Trend emituje v průměru čtrnáctkrát více emisí než lodní kontejnerová přeprava. Navíc se tím skutečně ještě urychluje celý výrobní cyklus a neudržitelný lineární koloběh vytěžit – vyrobit – vyhodit se roztáčí o to více. Je to ale všechno důsledek poptávky a marketingového tlaku využívajícího v čím dál větší míře algoritmy, které cílí na spotřebitele,“ vysvětluje pro Metro Tomková.

Roli hraje generace Z
Podle zahraničního průzkumu Vogue Bussines z roku 2021 na vzorku 105 milionů respondentů a respondentek je v současnosti pro fast fashion největší cílovou skupinou takzvaná generace Z. Ta nejvíce nakupuje rychlou módu, protože je z jejího pohledu snadno dosažitelná, cenově dostupná a je rychle doručená.

Skládka oblečení Šest generací by podle odborníků oblékla obří skládka v poušti Atacama v Chile. Na tu upozornila společnost SKyFi skrze satelitní snímky.

„Právě tato kombinace je důvodem, proč módní řetězce usilují o další zrychlení, právě například ve formě častějšího využívání letecké přepravy,“ konstatuje pro Metro Tomková a dodává, že fenomén mimo jiné ukazuje, že všechny proklamace o zelenosti, udržitelnosti a klimatické neutralitě produktů jsou většinou jen takzvaným greenwashingem, tedy „natíráním na zeleno“. Podle Petry Jačkové ze společnosti Lavrs Market je třeba se na situaci dívat z více stran.

„Dokud se fast fashion průmysl nedostane více do hledáčku státních – evropských – celosvětových institucí a nebudou vznikat zákonná opatření či směrnice, změna bude velmi pomalá. Většina zákazníků, co tento druh zboží nakupuje, vůbec netuší, co za špínu se za tímto byznysem skrývá, a není to pouze o klimatu, ale i o podmínkách lidí v zemích, ve kterých vzniká či naopak končí životní cyklus na skládkách,“ podotýká Jačková. Podle studie britské nadace Ellen MacArthur Foundation se výroba textilu v letech 2000 až 2015 celosvětově zdvojnásobila a očekává se, že se do roku 2030 více než zdvojnásobí.

Předloni vytvořila mateřská společnost Zara nový rekord ve výrobě, a to 621 244 tun textilu. Navzdory ztrátě významného obchodu z Ruska se objem prodeje zvýšil o deset procent ve srovnání s předchozím rekordním rokem 2021.

Rychlá móda vyšla z módy
Loni v dubnu Evropský parlament (EP) přijal doporučení týkající se opatření EU, která mají zajistit, aby se textilie vyráběly oběhovým, udržitelným a sociálně spravedlivým způsobem. „V rámci boje proti nadprodukci a nadměrné spotřebě oděvů a obuvi výbor EP vyzývá Komisi a země EU, aby přijaly opatření, která ukončí rychlou módu, počínaje jasnou definicí termínu založeného na velkých objemech méně kvalitních oděvů v nízkých cenových relacích,“ píše Evropský parlament v tiskové zprávě.

Zbývá šest let Až o 60 procent vyšší mohou být emise do roku 2030 vlivem vývoje rychlé módy. To bude mít vliv na klimatické změny a oteplování.

Poté loni v červenci Evropská komise (EK) uvedla, že se v Evropě v současnosti recykluje méně než čtvrtina z 5,2 milionu tun oděvního odpadu. Miliony tun tak každým rokem končí na skládkách. Podle agentury AP je cílem EK do roku 2030 recyklovat 2,5 milionu tun textilního odpadu. Intenzivně pracuje na tom, aby rychlá móda takzvaně vyšla z módy.

Jak z toho ven?
Podle Tomkové půjde zvrátit tento trend jen velmi obtížně, zejména pokud se nezmění spotřebitelské chování konzumentů.

„To však vyžaduje jistou znalost věcí, tedy vzdělávání, investigativní novinařinu a zveřejňování skryté tváře módního průmyslu. Pomoci by mohla také úprava legislativy například směrem k větší transparentnosti výrobních a dodavatelských procesů,“ komentuje a dodává, že právě transparentnost je velkým problémem. „Módní giganty, jako je Zara, Shein, ale třeba i Next, Victoria’s Secret a další, již odmítají zveřejňovat informace o svých emisích z transportu. Je tedy namístě, aby se ozývali i jejich zákazníci a sami také tato data vyžadovali,“ vysvětluje Tomková.

Dopad rychlé módy na životní prostředí Mezi lety 2000 a 2014 se produkce oblečení zdvojnásobila, a lidé ho tak začali nakupovat až o šedesát procent více. Jaký má dopad fast fashion na naši planetu? Módní průmysl je druhým největším spotřebitelským průmyslem vody, který vyžaduje asi 700 galonů na výrobu jedné bavlněné košile a 2 tisíce galonů vody na výrobu džínů. Barvení textilu je pak druhým největším znečišťovatelem vody na světě. Zbylá voda z procesu barvení se často vylévá do příkopů, potoků nebo řek. Značky používají syntetická vlákna, jako je polyester, nylon a akryl, jejichž biodegradace trvá stovky let. Zpráva Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN) z roku 2017 odhaduje, že 35 procent všech mikroplastů v oceánu pochází z praní syntetických textilií, jako je polyester. Výroba plastových vláken do textilií je energeticky náročný proces, který vyžaduje velké množství ropy a uvolňuje těkavé částice a kyseliny, jako je chlorovodík.