Obří skládka. V poušti Atacama je oblečení více než dost. Ošatilo by dalších šest generací

Firma Mattel uzavřela spolupráci s více než sto značkami, aby Barbie zpropagovala. Tyto spolupráce však většinou zahrnují mimo jiné oděvy z polyesteru, které přispívají ke znečišťování životního prostředí a ke změně klimatu. Na výrobě těchto kousků, které spadají pod takzvanou fast fashion módu, navíc v zemích mimo Evropu dělají lidé v šílených pracovních podmínkách.

Trendy jsou pomíjivé
Spolupráce oblíbených značek s Barbie oslovuje především mladou generaci. Ta ale následuje trendy, které se neustále mění. Proto je zřejmé, že i Barbie mánie jednou skončí a přestane být pro zákazníky atraktivní. Neprodané kousky se přesunou na skládky, kde už si jich nikdo nevšimne. Často jsou totiž vyrobeny z nerecyklovatelného materiálu.

Nedávno společnost SKyFi potvrdila skrze satelitní snímky obří skládku s oblečením v poušti Atacama v Chile. Podle odborníků by tato skládka oblékla šest dalších generací lidstva. Podle Petry Jačkové ze společnosti Lavrs Market je příčina vyššího počtu zahozených kusů jasná. Pro mnoho lidí je přednější kvantita před kvalitou. „Klasické fast fashion řetězce vytvářejí pořád nové trendy a promyšlenými marketingovými nástroji ovlivňují nákupní chování lidí. Cílem je neřešit kvalitu, neustále konzumovat nové trendy, nakupovat a být in. V takto rychlém spotřebním kruhu ani nezjistíte, že oblečení není kvalitní, protože si ho vezmete několikrát a někdy si ho jen koupíte a zůstane i s cedulkou ve skříni. Osvěta o materiálech, o péči o oblečení je navíc skoro nulová,“ vysvětluje Jačková.

Udržitelnost? Mezi lety 2000 a 2014 se produkce oblečení zdvojnásobila a lidé tak začali nakupovat až o 60 procent oblečení více než dříve. Podle dat ministerstva průmyslu a obchodu průměrný Čech vyhodí ročně zhruba 11 kilogramů textilu. Světová spotřeba textilních materiálů je 73 milionů tun ročně.

Sekáče a přemýšlení
Jak tento „vlak“ zastavit? Podle odbornice na slow fashion Rozárie Haškové bychom se měli v prvé řadě snažit, aby nevznikaly další skládky. „Cestou je určitě nákup v sekáčích, měli bychom se ale také zamyslet nad všemi svými nákupy. Člověk by měl nakupovat takové oblečení, o kterém je přesvědčený, že ho bude nosit i za pět let,“ apeluje Hašková.

Podle ní je skládka v Atacamě pouze špičkou ledovce problémů módního průmyslu a konzumerismu. „Zvykli jsme si na extrémně levné oblečení, kterého můžeme mít neomezeně, a to na úkor přírody a lidských práv v zemích mimo Evropu,“ dodává Hašková. Poušť v Atacamě není jedinou skládkou. Další a mnohem větší sídlí v jižní Asii a také v Africe. I přesto ta v Chile získala pozornost také od Organizace spojených národů, která tento případ označila za pohotovostní.