Na konci 1. světové války byl objekt v natolik žalostném stavu, že ho klasifikovali jako ruinu. Než dům, který býval barokním palácem, v roce 1921 koupila Česká obec sokolská, byly zde kasárny, ještě předtím zbrojnice. Sokolové objekt přestavěli na moderní tělovýchovné a společenské zařízení. Kromě kanceláří a tělocvičen tu vznikl i bazén. V té době se mu ale spíš říkalo zimní plovárna.
Sokolové původně uvažovali o 60 metrů dlouhém bazénu, který by byl ve své době dokonce největším v Evropě. Mluvilo se dokonce i o lázních a venkovním koupališti. Z finančních důvodů z ambiciózního plánu ale sešlo. Do velikosti bazénu nakonec promluvil ještě geologický aspekt. „V místě, kde se bazén nachází, bylo velké množství spodní vody, dvě velká čerpadla poháněná parní turbínou měla problém vodu odčerpat,“ popisuje stavbu Vlastimil Jirsák, hlavní technik bazénu.
Problém se spodní vodou se vyřešil nakonec tak, že se na dně jámy vyskládaly drenážní trubky, které se svedly do studny, na drenáž se pak položily dvě vrstvy speciální anglické látky a pod dnem bazénu je i například metr vysoká betonová deska a kokosová rohož, která slouží jako tepelná izolace. Mimochodem, v místě, kde stojí Tyršův dům, bývalo kdysi dávno slepé rameno Vltavy, také kvůli tomu má dům základy ukotvené zhruba až v 18 metrech na skále.
Dost bylo technických údajů, jde se plavat. Bazén byl slavnostně otevřen za přítomnosti prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka v květnu 1925. Některé dny byly vyhrazeny jen pro dámy, jiné zase pro pány, plavalo se ale i společně. V prvních letech po otevření navštěvovalo bazén i 30 tisíc lidí ročně.
V současnosti bazén kromě sokolů využívá hlavně Fakulta tělesné výchovy a sportu UK, studenti fakulty tu vedou například i plaveckou školu pro děti od čtyř let, zároveň tu probíhá třeba i škola kraulu nebo ploutvového plavání. Veřejnost si tu může zaplavat o víkendu. Třeba 25. března se tu ve spolupráci s Prahou 1 konají i plavecké závody. Účast je zdarma. Tratě jsou vypsané pro všechny věkové kategorie.
Teplota vody se pohybuje od 26 do 28 stupňů Celsia, dospělí si tu zaplavou za 140 korun na hodinu. Děti, studenti i senioři mají slevu, stejně tak i sokolové. „Kvůli zdražování energií jsme cenu museli trochu zvednout, v dnešní době je finančně velmi náročné provozovat bazén,“ říká pro deník Metro vedoucí provozu Tyršova domu Karla Dostálová. Ta upozorňuje i na to, že mají sokolové s rozsáhlým objektem velké plány.
Komplex má projít revitalizací. Autorem celého projektu je architekt Josef Pleskot. Vize, která je součástí strategie s názvem Sokol2030, je opravdu ambiciózní. V plánu jsou například venkovní cvičební plocha, homole s žebrováním jako věž na Petříně, ve které bude prostor pro nejrůznější představení a kavárny, nebo třeba antické lázně. Projekt se při představení v roce 2021 líbil zástupcům Prahy 1, magistrátu i ministerstva kultury.
Bazén v Tyršově domě je nejstarším fungujícím bazénem v hlavním městě
|
