Jaké to je, když studio bankrotuje?
Měli jsme na jednu stranu velké štěstí, to nepochybně, které přišlo zrovna v době, kdy jsme prožívali největší frustraci z dočasného finančního krachu společnosti MGM. A filmu to nakonec pomohlo. Pro mě to byla opravdová noční můra, protože jsem všechno připravil a chtěl jsem zahájit natáčení, pak jsem ale musel všechno zastavit na nějakých devět měsíců.V tu chvíli jsem se vrátil k práci na scénáři. Všechny scény jsem znal do intimních detailů. Měli jsme dva týdny na zkoušky, což je u filmů s Bondem novinka. Zkoušeli jsme i čtení scénáře a produkční Barbara Broccoliová říkala, že nepamatuje, že by se u současných filmů s Bondem někdy zkoušel celý scénář přečíst.
Deník Metro byl i přímo na natáčení |
Snažil jste se nějak navazovat na klasické filmy ze série? Použil jste nějaké odkazy?
Mám takový pocit, že odkazy si musí člověk zasloužit. Když je použijete na špatném místě a ve špatný čas, jako kdyby v divákovi zahráli na falešnou notu. Může to spíš uškodit. Je ale pravda, že když točíte bondovku, musíte v sobě znovu objevit třináctiletého kluka.
Skyfall
|
Líbí se vám směr, který udaly nové snímky s Danielem Craigem v roli Bonda?
Ta věc s Bondem se má podle mě tak, že někdy v době Moonrakera ztratily ty filmy to thrillerové napětí a staly se takovou dobrodružnou akcí smíchanou s cestopisným filmem. A z postavy Bonda se stala taková izolepa, která to měla vše udržet pohromadě. Bylo to, jako by se tvůrci ptali: Jak můžeme dostat Bonda z Ria do Benátek a pak do lanovky? Protože to jsou ty velké scény, které budou fungovat. Od té doby už neprocházel žádným vývojem. K některým filmům, které od té doby vznikly, je toto tvrzení nespravedlivé, to uznávám, ale obecně se ta série vydala do slepé uličky. Až v Casino Royale byl Bond opět v centru dění. Měl před sebou nějakou cestu, prožíval nějaké emoce. Najít tu osobní rovinu ve filmu je velice důležité.
Filmovému Bondovi je padesát let. Myslíte, že to chtělo restart série, aby více odpovídala dnešnímu světu?
Jak to mám říct? Časy se opravdu změnily. Když například čtete začátek knihy Žij a nechej žít od Iana Flemminga, není to úplně rasově korektní, abych tak řekl. Ten film je taky na hraně, ale ten z jiného důvodu. Byl to prostě produkt tehdejšího času.
Budete natáčet i další film o Bondovi?
Byla to úžasná zkušenost, ale zároveň to bylo ohromně vyčerpávající. Pracoval jsem na tom filmu až do 9. října. A jestli chci natočit nějakou další bondovku? Už teď je ze mně jen stín mého předešlého já. (smích) Ne, vážně nevím. Přijde mi, že to, co jsem chtěl Bondovi ze sebe dát, už jsem dal do tohohle filmu. Muselo by mě něco přesvědčit, že to má smysl, že bych mohl udělat něco, co bych si zamiloval a o co bych se staral tolik, abych byl schopný točit Bonda znovu. Navíc je tam velký risk, že bych se mohl začít opakovat. Přece jenon člověk nemá nevyčerpatelnou nádrž plnou nápadů.
