Umírání je přes veškerý pokrok a přístup společnosti k odchodu ze života přece jen popelkou. Existují charitativní domy, organizace, instituce, které provázejí odcházející v jejich posledních měsících či minutách. Pořád se však přístup k posledním věcem člověka nedá srovnávat s tím, když člověk na svět přichází.
A dneska máme na rozvrhu... paliativní péči
Přesto se ledy postupně lámou. Například jako vůbec první u nás vznikla přede dvěma lety Klinika paliativní péče v rámci Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN). „Je to naše čtyřiačtyřicátá, nejmladší klinika,“ připomíná David Feltl, ředitel VFN. Po dvou letech fungování se klinika zapojí, vedle péče o umírající a spolupráce s jejich blízkými, ještě víc do výuky studentů medicíny 1.lékařské fakulty Univerzity Karlovy Praha (1. LF UK), a to nad rámec dosavadní obecné výuky mediků. K rozsáhlejšímu studiu budoucích lékařů přispěje i zcela nové výukové pracoviště paliativní kliniky.
KDE UMÍRÁME
|
„Vzniklo tu odpovídající zázemí jak pro výuku studentů, tak pro postgraduální vzdělávání, jako jsou odborná školení, semináře a další aktivity kliniky,“ říká přednostka kliniky Kateřina Rusinová.
Když břímě nese víc lidí, je lehčí
Modernizované pracoviště umožní i lepší rozšířenou výuku této problematiky v rámci lékařské fakulty. „Detabuizace smrti je stále velké téma,“ říká k výuce paliativní péče primář kliniky Ondřej Kopecký. „Péče zdravotníků v této fázi odchodu člověka umožňuje ulehčit břímě jak pacientovi, tak jeho rodině,“ upozorňuje současně Andrea Burgetová, proděkanka 1. LF UK.
V současnosti poskytují pomoc o umírající nejen v domácích podmínkách nejrůznější zařízení, tato péče je hrazená částečně zdravotními pojišťovnami, částečně potom z darů nejrůznějších přispěvatelů konkrétního zařízení či charity.
CO TO JE?
|
