Kodex, který je pojištěn na jednu miliardu korun, patří k vrcholným dílům románské knižní malby i v celoevropském kontextu. „Ale jeho historická a prodejní hodnota je naprosto nevyčíslitelná,“ řekla mluvčí Národní knihovny Irena Maňáková.
Vystavení umožnily loňské restaurátorské práce
Rukopis je evangelistářem - obsahuje úryvky z evangelií, které se četly na mších o jednotlivých svátcích církevního roku. Unikátní je stylem písma i nezvykle velkým počtem celostránkových iluminací. Jeho vystavení umožnily podle Maňákové i loňské restaurátorské práce, během nichž byla malba na 12 nejohroženějších místech kodexu připojena speciální fixační látkou zpět k pergamenu.
Knihu o rozměru 415 krát 340 milimetrů tvoří 55 pergamenových dvoulistů, k jejichž zhotovení bylo třeba stejného počtu telecích kůží. Celkem 26 stran zdobí obrazy evangelistů, Kristovy rodiny či obrazy ze Starého zákona a také českého patrona svatého Václava, jenž jakoby gestem své pravice vyjadřoval souhlas s Vratislavovou korunovací. Podle posledních výzkumů vznikl evangelistář v jednom z bavorských benediktinských klášterů, nikoli v benediktinském klášteře na Břevnově, jak se někteří badatelé původně domnívali. Název ale dostal podle prvotního umístění na Vyšehradě, od druhé poloviny 18. století je uložen v jednom z trezorů Klementina.
Na bezpečnost dohlížejí strážci v uniformách i v civilu
Rukopis, který patří mezi národní kulturní památky, je vystaven za přísných bezpečnostních opatření ve speciální vitríně s neprůstřelným sklem, kterou kvůli tomu Národní knihovna pořídila. Na jeho bezpečnost dohlížejí strážci v uniformách i v civilu. V prostorách Klementina, které by mohlo být v případě incidentu do deseti vteřin uzavřeno, byla zřízena dokonce i cela předběžného zadržení.
Kodex byl naposledy vystaven také v Klementinu v listopadu 1969 v rámci výstavy Z dějin české literatury. Nyní doplňuje výstavu věnovanou řádu benediktinů ve Valdštejnské jízdárně, na kterou Národní knihovna zapůjčila proslulý středověký výkladový slovník Mater verborum a rukopis Bible ze 13. století. Tato unikátní díla středověké knižní kultury budou vystavena až do pondělí, stejně Budyšínský rukopis, nejstarší zachovaná verze Kosmovy kroniky z přelomu 12. a 13. století, která je součástí expozice v Jízdárně Pražského hradu.
