Rukopis je součástí výstavy Mendel 190, kterou pro Národní technické muzeum připravilo Mendelovo muzeum brněnské Masarykovy univerzity. Veřejnosti bude otevřena 20. července, v den, kdy se zakladatel genetiky narodil.
Mendlův převratný objev zůstal v jeho době bez ohlasu. Vědecký svět Mendela plně docenil až dlouho po jeho smrti a uznal jeho prvenství až počátkem 20. století. Sám objevitel zákonů dědičnosti na nezájem soudobé vědy podle tradice reagoval slovy: "Můj čas přijde." Augustiniánský klášter v Brně, kde Mendel působil, je nyní podle bývalého předsedy Akademie věd Václava Pačesa, který patří k prvním vědcům na světě, kterým se podařilo přečíst DNA, Mekkou biologie. "Přání navštívit Mendelovo působiště má snad každý významný zahraniční vědec, který přijede do Prahy," řekl Pačes.
Zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel.
Mendel se nezajímal jen o dědičnost, ale také o astronomii, meteorologii a rád včelařil. Nakonec se stal opatem augustiniánského kláštera v Brně, takže musel více času než vědeckému bádání věnovat "managementu". Návštěvníci na výstavě uvidí sadařské nářadí a mikroskopy, které Mendel používal, i objevitelovy brýle známé z jeho portrétů. Nechybí ani liturgické oblečení, monstrance a Mendelův prsten. Předměty zapůjčilo augustiniánské opatství v Brně. Děti si mohou vyzkoušet svou bystrost při skládání Mendelova portrétu.
