Radní stojí před problémem. Praha nemá na výběr, musí upravit chybnou vyhlášku

Výbor pro legislativu předložil v červenci členům zastupitelstva tři možné scénáře řešení situace, v které se město ocitlo. První variantou je, že Praha ponechá v platnosti stávající stav a bude pokračovat v řízení se zmiňovaným úřadem. Jako druhou možnost vidí výbor novelizaci platné vyhlášky ve smyslu zákazu veškeré hry na území města, tedy i živé hry, jako je poker.

„Poslední variantou, kterou výbor předkládá, je novelizace platné vyhlášky v souladu s výkladem ÚOHS tak, aby pražská vyhláška sice přísně omezila a regulovala hazard, ale zároveň byla v souladu se soutěžním právem,“ říká expert na právo ochrany hospodářské soutěže David Máša s tím, že si Praha doposud počínala protiprávně. Deník Metro známého právníka oslovil z několika důvodů. Tím hlavním bylo zjistit, zda by se měl magistrát, a případně i Pražané, bát možného nátlaku provozovatelů, kteří budou požadovat náhradu škody, a co lze udělat, aby se stávající situace uklidnila.

Existuje podle vás nějaký způsob, jak právně změnit pohled ÚOHS na pražskou regulační vyhlášku, tak aby zůstala beze změny v platnosti?
Upřímně řečeno, za stávající právní situace nevidím žádnou cestu, jak by metropole mohla změnit pohled ÚOHS na vyhlášku, která dle jeho stanoviska narušuje soutěž na trhu. Což jinými slovy znamená, že dotčenou vyhlášku považuje za protiprávní. ÚOHS velmi pečlivě vysvětlil důvody, proč tomu tak je. V samotném rozhodnutí konkrétně zmiňuje patnáct specifických důvodů. Některé z nich dokonce zasahují i do oblasti lidských práv. Pokud tedy Praha chce jednat v souladu s národním i evropským právem, současné znění vyhlášky nemůže zůstat zachováno.

Do jaké míry evropské právo zasahuje do místní regulace herního průmyslu? Je to možná cesta, kterou by se mohlo město bránit?
Pohled ÚOHS je pro Prahu jedna překážka. Druhou a neméně důležitou překážkou je ale samotné jádro a smysl fungování Evropské unie, v tomto případě konkrétně záruky volného pohybu služeb. Evropský soudní dvůr disponuje relativně čerstvými judikáty v podobných kauzách. Ve světle toho si nemyslím, že by Praha měla velké šance se svou argumentací uspět.

Není jednoduše možné, že se ÚOHS ve svém výkladu předpisů na ochranu hospodářské soutěže mýlí?
ÚOHS se může pochlubit dlouhodobou a rozsáhlou špičkovou rozhodovací praxí, jejím středobodem je přitom ochrana férového trhu. V tomto směru je ochráncem všech. Moc nevěřím tomu, že jej Praha přesvědčí, že v tomto případě je křivení trhu po právu. Ústavní soud ČR navíc už před časem ve svých judikátech uznal pravomoc ÚOHS vyjadřovat se k místním vyhláškám, pokud mají vliv na hospodářskou soutěž.

Jak moc je v rozhodovací praxi úřadu obvyklá změna již jednou vysloveného názoru?
Za léta, co provozuji právní praxi, si nejsem vědom jediného případu, ve kterém by ÚOHS předvedl změnu postoje o sto osmdesát stupňů a že by najednou připustil, že něco, na co jednou, a opakovaně, nazíral jako na porušování hospodářské soutěže, je de facto zákonné jednání. Rozhodnutí, o kterém se tu teď bavíme, je dle mého názoru špičkově zdůvodněné na více než stovce stran. Diskutovaná vyhláška je oproti tomu odůvodněna asi na stránce a půl.

Jaký postup by tedy vedení hlavního města Prahy podle vás mělo zvolit?
Po opakované pokutě za vyhlášky upravující provozování hazardních her na území města si myslím, že magistrátu moc možností nezbývá. Nejrozumnější by bylo vyhlášku upravit do souladu s postojem ÚOHS a právem každého občana Unie na volný pohyb služeb. Městu jinak hrozí vážné škody.

Máte pro hlavní představitele města rady, kde začít?
Je důležité si uvědomit, že území Prahy není izolovaný trh. První, co by se mělo udělat, je vymezení relevantního trhu. Dá se předpokládat, že ten zcela nutně překročí formální hranice Prahy, což povede k právnímu závěru, že úplný zákaz hazardních her na území města bez narušení práva není možný. Žijeme v právním státě a ani pražské zastupitelstvo nemůže snad donekonečna beztrestně přijímat regulační vyhlášky, které jsou v rozporu se zákony.

Můžete být konkrétnější?
Pro začátek by bylo dobré opustit cíl úplného zákazu, který je dle mého názoru za této situaci právně nereálný. Praha by se měla snažit poctivě vyhodnotit, co je z hlediska soutěžního práva a volného pohybu osob a služeb možné. Inspiroval bych se v rozhodnutí ÚOHS, a teprve pak bych formuloval konkrétní cíle, které poslouží jako základ pro další regulaci. Určitě to jde udělat dobře.

Co to ale znamená dobře? Co považujete za ideální stav?
Ve prospěch všech si přeji, aby Praha nalezla vůli k tomu, aby postupovala podle práva. Respektuji to, že různí lidé mohou mít na věc různé politické, či dokonce ideologické pohledy, ale vadí mi, když se při jejich prosazování porušuje právo. Navíc si myslím, že se Praha – nebo spíše někteří politici – snaží řešit jakýsi „problém“, který dávno neexistuje. Reálně existoval před patnácti až třiceti lety. Pokud by v nové vyhlášce opět chyběl poctivý pohled soutěžního práva a volného pohybu služeb, nebude to mít pozitivní důsledky pro nikoho.

Co hrozí Praze, pokud by názor ÚOHS nerespektovala a rozhodla by se jednoduše současný stav ponechat v platnosti?
Pozornosti ÚOHS by to rozhodně neuniklo. Umím si představit, že by to řešil jako nový skutek – pokračování udržování protiprávního stavu, a to již vědomé. Patrně by následovaly další pokuty, jejichž výše by se pravděpodobně stupňovaly. Ekonomicky citelnější hrozbou je ale otázka nároku na náhradu škody na straně provozovatelů. A tam, v případě uznání jejich nároků soudy, se vzhledem k velikosti pražského trhu už bavíme zcela jistě o stamilionech. Praha se přitom už teď sama prakticky beze smyslu úplným zákazem o podobné peníze připravuje. Respektive je dobrovolně přesouvá z jiných míst nebo přímo státu.

Stalo se něco podobného, co popisujete, už v nějakém jiném českém městě?
Situace by rozhodně nenastala prvně. V Jablonci nad Nisou došlo ze strany krajského soudu a následně ministerstva financí ke zrušení a následné změně rozhodnutí, které protizákonně zakazovalo provoz. Magistrát tak bohužel způsobil škody jak provozovateli, tak samotné městské kase. A provozovatel již náhradu škody momentálně uplatňuje.

PRAŽSKÉ RADNICE VYHLÍŽEJÍ DÍRY V ROZPOČTECH Kompletní vymýcení hazardu z ulic metropole včetně automatů a jiných zařízení k hraní takzvaných technických her. To byl cíl protihazardní vyhlášky, kterou zástupci hlavního města přijali v roce 2021. Stejně dlouhou dobu magistrát slibuje svým městským částem, že představí efektivní mechanismus, který jim vyrovná ztráty příjmů z daně z hazardních her. Ty totiž v drtivé většině případů využívají městské části pro financování volnočasových, sportovních a kulturních aktivit svých spoluobčanů. I po více než dvou letech a změně vedení takzvané velké Prahy je ovšem řešení, zdá se, v nedohlednu. Magistrát se tak stává terčem kritiky jednotlivých starostů, kteří jsou nuceni v době krize osekávat výdaje a peníze z hazardu jim v rozpočtu chybí. Kritika se čím dál více ozývá také od starostů z koaličních stran. Autorkou problematické regulační vyhlášky je bývalá radní pro legislativu, současná nezávislá zastupitelka Hana Kordová Marvanová. Ta v roce 2020 předložila návrh předpisu, jehož logika stojí na modelu takzvané nulové tolerance hazardu. V ideálním případě by tak vyhláška měla vést k tomu, že z Prahy zmizí všechny technické hry, a tím pádem i všechny herny a kasina. Předpis, který vstoupil v účinnost v roce 2021, neponechává prostor pro výjimky. Tím se měl lišit od předchozích regulačních vyhlášek metropole, za jejichž diskriminační charakter udělil Praze pokutu i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).