Rozhovor: Být Superman znamená být osamělý, říká Muž z oceli Henry Cavill

Henry Cavill Znáte ho ze seriálu Tudorovci nebo z akční fantasy Války Bohů  Uvažovalo se o něm pro role Cedrica Diggoryho v Harry Potterovi, Eda Cullena ve Stmívání či Jamese Bonda v Casino Royale.

Jaké je to být Supermanem?
Je to osamělý život. Ale díky tomu se můžu do nitra své postavy a jejího charakteru lépe ponořit.

Posunuli jsme se od neporazitelných chlapských polobohů k hrdinům, kteří ukazují svoji zranitelnost a chyby. Co si o tomhle vývoji myslíš?
Původně lidé superhrdiny zoufale potřebovali. K tomu, abychom se cítili silní, možná velkohubí. Potřebovali jsme hrdinu, kterého nikdo nepřemůže, kterého netrefí žádná kulka. Když přišel první díl Supermana, měli jsme za sebou první světovou válku. Vymysleli jsme chlápka, co dokázal létat a dělat věci, které běžný smrtelník nikdy nezvládne. Potřebovali někoho, kdo uspokojí naše představy o vyřešení všech problémů světa. 

Muž z oceli Žánr: akční sci-fi Režie: Zack Snyder Hrají: Henry Cavill, Amy Adams, Russell Crowe, Kevin Costner USA / Kanada / Velká Británie, 2013, 143 minut

Jak to vlastně se superhrdiny vypadá dnes?
Dnešní superhrdinové jsou zasazení do moderního a reálného světa. Jejich příběhy se posouvají tak, aby zapadaly do naší současnosti; pořád jsou však zajímavé. Dnešní filmy se pokouší vzbudit dojem, že by hlavní hrdina mohl selhat a prohrát, ale nakonec vždy situaci zvládne a zvítězí. Důležité také je, abychom se s ním ztotožnili. Proto je jeho kontext mnohem méně fantazijní; naopak je bojovníkem za naše ideály. 

Co od dnešních superhrdinů vyžaduje jejich publikum?
Stejnou věc, s jakou si je spojovalo vždycky: chce od nich naději. V každé době se ve světě dějí špatné a zlé věci. Jejich konkrétnost pak záleží na každé generaci. Je přece úžasné mít pokaždé po ruce někoho, kdo cokoliv vyřeší a zajistí svým lidem bezpečí. Na stejném principu vlastně fungovali mytologičtí hrdinové, o kterých si lidé vyprávěli už od úsvitu světa. Tohle platí od doby, co přemýšlíme o bozích; dobru a zlu. Jsou dobří a zlí bohové. V lidské psychice se za celou dobu nic nezměnilo. 

Má nový film Muž z oceli něco navíc?
Chtěli jsme, aby byl co nejvíce lidský. Tak jak není člověkem z fyzického hlediska, tak o to více je člověkem z hlediska psychologického. Právě tohle by mělo udržet diváka v kontaktu s ním. Snažili jsme se, aby byl nový Superman stále symbolem oné naděje a bezpečí, ale také,aby pro obyčejného smrtelníka nebyl moc vzdálený. 

Přečtěte si i další články z našeho magazínu Ruské pochoutky se vracejí. Kdysi byli lidé znechucení vším, co přicházelo od našich bratrů z východu, ale dnešní mladí už si opět pochutnávají na pelmeních a nakládaných okurkách. Kapr s nivou je zlo. Česká kuchyně dokáže být hrozná, říká mladý šéfkuchař Rudolf Doležal z Tančícího domu. Co se to stalo se superhrdiny? Dříve je nic nerozhodilo, nyní jsou zranitelní a tápou.

Muže z oceli produkoval Christopher Nolan, režisér Temného rytíře. Právě on přiblížil svět komiksových hrdinů mnohem blíže naší současnosti...
On pro vývoj superhrdinů v popkultuře udělal strašně moc. Dnešní divák ho potřebuje vidět v pravidlech reálného světa. Je-li příběh ve větším kontaktu s realitou, tak v něm cítíme více emocí; mnohem více se cítíme být sami součástí story. Já jsem vlastně nikdy nehrál postavu, která by mluvila takovým tím skřípavým tónem hlasu. Vždycky, když slyším, že někdo tímhle stylem něco vypráví, zeptám se ho: seš v pohodě? nechceš se třeba napít vody? Proč? Mně to prostě zní bláznivě. Všechny své postavy jsem se vždycky snažil představit jako reálné bytosti našeho světa. Při hraní supermana se změnila jediná věc: moje postava ovládá superschopnosti.