V létě budete hrát hlavně na zámcích, vystupujete raději pod širým nebem?
Jirka: Víte, když hrajeme v divadlech, lidé si stěžují, že nemohou stát a tančit. A když hrajeme v kulturních domech, chtějí se zase posadit. Venkovní akce mají univerzální prostředí a měly by snad vyhovovat všem. Kdo chce sedět, může, kdo chce tančit, může také. Na festivalech člověk nehraje tak dlouho jako na samostatném koncertu. Navíc je tam moc lidí, takže se snažíme hrát hlavně rychlé věci a hodně nahlas.
Na festivalech ale můžete najít nové posluchače.
Tomáš: My samozřejmě festivaly úplně nevynecháme. Jedeme České hrady i Rock for People, taky se podíváme na Slovensko. Festivalů jsme se určitě nevzdali. Jen jsme si to letos udělali volnější, avšak pestřejší.
Jak to vypadá s novým albem?
Jirka: Novou desku určitě plánujeme. Chceme ji natáčet v září. Uvidíme, jestli ji stihneme vydat do Vánoc. Hlavně jde o to, abychom s ní byli spokojení.
Tomáš: Není kam spěchat. Nejsme v pozici, kdy je člověk nucen odevzdat něco, za čím si moc nestojí, to se nás netýká. Žádný deadline jsme si nedali. Ušetříme se tak lítostivých stavů. Budeme vědět, že jsme album vydali tehdy, kdy jsme chtěli, a s vědomím, že z naší strany už to lepší být nemůže.
Část výtěžku turné je věnována Studiu Oáza...
Tomáš: Vždy jsem se chtěl po vzoru Anety Langerové, která má svou Světlušku, s takovým projektem propojit. Bylo mi to moc sympatické. Když dáte podobné organizaci své jméno a máte to samozřejmě plně pod kontrolou, můžete toho pro ni udělat mnohem více. My jsme nějakou dobu pátrali a najednou přišla Oáza. Je to opravdová oáza. Člověk tam pozná lidi v té nejčistší podobě. Dají vám hned najevo, když vás nemají rádi, ale když vás rádi mají, tak vás rovnou obejmou.
Před pár týdny jste také hráli na charitativní akci na pomoc pražské zoologické zahradě po povodních. Jaká tam panovala atmosféra?
Tomáš: Bylo tam neskutečně narváno a atmosféra byla opravdu strhující.
Jirka: Tyhle akce jsou fajn, protože jsou uspořádané narychlo. Po technické stránce třeba ne vždy vše funguje, účel akce však podobné chyby světí a člověk k tomu přistupuje bez stresu. Z podobných akcí se obvykle vyklube skvělý večírek.
Vás povodně postihly?
Tomáš: Měli jsme u domu poměrně rozvodněný potůček Botič, ale dalo se to zvládnout. Je to zvláštní vidět živel v tomhle rozpoložení. Mám blízké lidi, které to zasáhlo velmi. Jeden z nich mi napsal, že se ale vlastně ani není čemu divit. A měl pravdu.
