Vzpomínáte na obrovský kráter, který se před dvěma lety "zubil" na řidiče na Evropské třídě? V porovnání s ním není aktuální díra na křižovatce ulic Horňátecká a Přemyšlenská v Praze 8 nic. Nezapadla by do ní ani tříkolka. Přesto však dokazuje, že díry většího či menšího kalibru hrozí prakticky kdekoliv.
Jílovitá půda propadům nahrává
"Vliv má samozřejmě také doprava. Polovina pražských cest byla stavěna na koňské potahy," říká František Polák z firmy Metrostav, která obvykle podobné průšvihy hasí. Například po povodních poničenou kanalizaci pod ulicí v Holešovičkách, kde propad vozovky hrozil, sanuje právě tato firma. Podle Poláka - pokud neselže lidský faktor a krátery nevzniknou nedbalou opravou - jsou nejčastější přírodní faktory, jako právě povodně.
Obecně je ale pražské podzemí k propadům náchylné. Například Hanspaulka, Dejvice, ale i část Vinohrad mají geologické podloží z kusů jílů, a tam hrozí vznik kaveren, tedy výdutí. To byl i případ propadu vozovky na Evropské. Kde může dojít k propadu země, se tak dá jen těžko předvídat. "Můžeme sice při průzkumech využívat georadary, ale ty jsou drahé jak mrcha," říká František Polák s tím, že ne každý správce komunikace jejich nasazení umožní.
Rokem velkých kráterů byl 2012Případy propadů vozovek z doby nedávné, které se naštěstí obešly bez zranění:
|
