Expozice o pražských hasičích a požárech je ve věži od roku 2017. Oproti tradičním muzeím je tohle multimediální. Zapomeňte tedy na skleněné vitríny s exponáty, expozice je multižánrová. Na pustošivé požáry, které devastovaly metropoli, je možné podívat se prostřednictvím nových médií. Videomapping, animace, videoart a virtuální realita nabízejí komplexní zážitek z kombinace dobových vyobrazení ze sbírek Muzea hlavního města Prahy.
Předchůdce shořel
Umístění expozice Praha hoří je svým způsobem také symbolické. Hned pod věží totiž sídlí sbor dobrovolných hasičů. Barokní věž není navíc v místě původní. Nejstarší předchůdce vodárenské věže je v tomto koutě Petrské čtvrti doložen v éře kralování Vladislava Jagellonského. Šlo o dřevěnou stavbu, kterou opakovaně poškodil oheň.
Daleko od vody
Zajímavé je na věži ale například i to, že jde o jedinou historickou pražskou vodárenskou věž, která v současnosti nestojí přímo na vltavském břehu. V době jejího vzniku to zde totiž vypadalo úplně jinak. Stály tu pily, hamry, brusírny, prádelny a vodní mlýny, které přinášely obživu tisícům lidí. Během pražské asanace začátkem 20. století byl ale břeh Petrské čtvrti rozšířen směrem k říčnímu korytu a vyrovnán, říční ramena zasypána a mlýny i původní historická zástavba byly zbourány. V současnosti stojí vodárenská věž od vody 150 metrů.
Jak vodárna fungovala
|
Vyhlídka pro vyvolené
Budova je zajímavá takzvaným lusthauzem neboli letohrádkem. Ten měla už i její renesanční předchůdkyně. Konšelé Nového Města totiž následovali dobovou módu letohrádků stavěných na střechách šlechtických sídel a rozhodli se mít vlastní, právě na vrcholu vodárny.
Právě pro vyhlídkový sál, který byl přístupný ale jen pro vedení města, bývá památka považována za historicky první pražskou rozhlednu. Sál je v šestém patře ve výšce třiceti metrů a díky dvanácti oknům nabízí méně známý panoramatický výhled na Prahu. Pro veřejnost je Novomlýnská vodárenská věž přístupná od roku 2017. Předtím prošla generální opravou.
Do věže se slevou
|
