Český deník Metro patří do velké rodiny dalších deníků Metro,které vycházejí po celém světě. I díky tomuto propojení si můžete dnes přečíst speciální vydání, jehož hosty jsou americký herec Will Smith a jeho syn Jaden.
"Tak je tu Will," hlásí recepční. Nekecej. Již téměř zdomácnělý smích alespoň ze 100 dílů seriálu Fresh Prince rozvibruje hollywoodské studio. Kromě toho, že se ke mně blíží asi největší hvězda na světě, jež má na svém účtu circa 200 milionů dolarů, jde vlastně o normálního chlapíka, který se rád směje vlastním vtípkům a je charakteristický svým hurónským smíchem.
Jeho syn Jaden jde za ním, vážný ve tváři. Hvězdu z něho udělal film Karate Kid. Nyní se se svým otcem přesunou o tisíc let dopředu, alespoň tedy v novém filmu Po zániku Země. V něm tento udatný zelenáč bojuje s bláznivými tvory, aby zachránil svého zraněného otce, kterého hraje Smith.
Poselství, které chce tento film předat divákům, dělá z obou dokonalé hosty pro naše speciální vydání věnované Dnu Země. Asi v hodinovém chatu oba dva mezi sebou diskutovali, jak by se dala zachránit Země a oba se shodli na jednom: bez mámy by to nešlo.
Chlapi, žijete spolu, pracujete spolu, ale na internetu vidím, jak Jaden jezdí na skatu, pořád mluví o holkách...
Jaden: Hmm, hmm.
Will: Hele, nechceš celou dobu žvanit o ženských, že ne?
Jaden: Nejsem online na chatu tati, abych tady hulákal: "Ahoj holky..." (z prstů vytvoří foťák a začne se rychle fotit).
Wille, sledujete, co dělá váš syn?
Will: No moc ne. Aspoň chci, aby si to myslel. Ale mám skupinku Mužů v černém, která mi dodává čerstvý zprávy, takže jsem v obrazu.
Jaden: No to já si právě uvědomuju, je jedno, co nebo jak děláte, on o všem na sto procent ví.
Will: (směje se)
Jaden: Skrývání, zatajování vám v ničem nepomůže, on ví o všem.
Kdy jsi naposledy, Jadene, dostal na zadek?
Will: My doma fyzický tresty nepoužíváme. Máme s dětma dohodu, podle který jsou odpovědný za svůj život. Pojali jsme to tak, že ať jsou sebemladší, dejme jim tu možnost, ať si o svém životě rozhodují sami. S fyzickými tresty nemáme dobrou zkušenost. Takže když dělají nějaký pitomosti – a Jaden jich nadělal dost a dost – mají na to právo, ale musejí mi vysvětlit, v čem je to obohatí, pomůže v jejich životě.
Jaden: Funguje to skvěle.
Wille, dokážete ve svém věku ocenit hudbu, kterou dělá váš syn?
Will: Ve svých čtrnácti letech je mnohem rozumnější, než jsem byl já. A po textový stránce kam směřuje, co vytváří a jak to všechno pojímá, já bych to ve čtrnácti letech prostě nedal. Hudebně poletuje někde, kam já se asi nikdy nedostanu. Já jsem měl spíš dobrý nápady. A věděl jsem, jak pobláznit davy, když to chtěly.
Jaden: Jo, v tom jsi fakt dobrej. Můžeš jít kamkoli a říct komukoli: "Až řeknu hip, ty dáš hop," a všichni to udělají. A bude to fungovat stejně, i když přijdeš a řekneš: "Teď vám rychle přečtu sonet od Shakespeara." (oba se smějí). Aby to vážně dobře znělo, používám tradiční prvky z hudby, co poslouchá táta. Ve výsledku to zní úplně jinak, jsme každý jiný, ale v základu vlastně ze stejnýho těsta.
Jadene, produkoval bys tátovi nějaký album?
Jaden: Kdybys řekl: "Tak jo, Jadene, myslím to vážně, chci natočit album."
Will: Kdybych to myslel vážně?
Jaden: No jasně, točíš spoustu filmů, máš řadu projektů, který chceš rozjet, jsi hodně zaneprázdněný člověk.
Will: Chápu, chápu.
Jaden by možná byl pro vás, Wille, velké sousto.
Will: Já vím, já vím. On je velmi vážný, cílevědomý člověk a velmi zvláštně se v něm slučuje talent, touha, svolnost a představy, co a jak udělat. Což jsou věci, které jdou velmi těžko dohromady a jen těžko se sejdou ve stejný čas. Takže jsem úplně paf z toho, když vidím, co se rozhodl udělat se svým životem.
Jadene, co budeš dělat, až tě v osmnácti táta vykopne z baráku?
Jaden: Zřejmě stejně budeme pracovat dohromady, dokud neodejde do důchodu a on do důchodu stejně asi nikdy nepůjde.
Will: No teď to vypadá, že ho bereme za rovnoprávnýho jedince.
Jaden: Jen říkám to, co mě právě napadlo, tati.
