"Pavilon Amazonie by byl finančně velmi náročný projekt, a byť byl loni v rámci naší střednědobé koncepce schválen, bylo by v současné době problematické zajistit na jeho realizaci prostředky - přinejmenším z toho důvodu, že nyní je důležitější zaměřit se na protipovodňovou ochranu Zoo Praha a vybudovat nový pavilon goril," uvedl Bobek. Pro někdejší sloninec se do té doby budou snažit najít využití, budova se totiž beztak musí vytápět a udržovat.
Pro gorily má v horní části zahrady vzniknout nové zázemí, hrubé odhady nákladů se pohybují kolem 80 milionů korun. Větší část chce zoo uhradit ze svého investičního fondu, počítá ale i s finanční podporou magistrátu. Letos přitom už zoo otevřela nový pavilon slonů a hrochů za půl miliardy.
Odborníci navrhnou opatření proti povodním
Co se týká protipovodňové ochrany, konkrétní řešení je prý na odbornících. "Podle počítačového modelu, který si nechal zpracovat Útvar rozvoje města, je možné spodní část Zoo Praha ochránit proti povodním do úrovně stoleté vody, aniž by to způsobilo zvednutí hladiny v centru," tvrdí Bobek. Zoo chce zatím ve spodní části umisťovat hlavně lehké stavby a snadno evakuovatelná zvířata.
Ačkoliv od začátku roku dorazilo do zoo kolem milionu návštěvníků a v minulých dvou letech se návštěvnost pohybovala za celý rok kolem 1,3 milionu, podle Bobka mohou být tato čísla ještě vyšší. Musí se ale zlepšit dopravní spojení do zoo a zvýšit kapacita parkoviště. Zahrada chce také zkvalitnit servis pro návštěvníky a nabídnout další atrakce. Příští sezonu se má například otevřít pavilon velemloků a bude se budovat expozice papoušků.
Dotace klesají a zvířata víc prožerou
Výnosy ze vstupného totiž tvoří významnou část rozpočtu zahrady. Loni, po citelném zdražení vstupenek, na něm zoo utržila 153 milionů, letos zatím 134 milionů. "Dotace, které dostáváme, ať už od zřizovatele nebo od státu, klesají a ceny energií, krmení, vlastně všech komodit, které sem jdou, rostou, takže loňské zvýšení vstupného už bylo nezbytné," vysvětlil Bobek.
Zatímco například v roce 2011 dostala zoo od magistrátu coby provozní příspěvek 105 milionů korun, letos to bylo 17 milionů méně. O zhruba pět milionů se snížil i příspěvek ministerstva životního prostředí. Zoo ale kromě veřejných zdrojů a vstupného získává peníze také třeba od sponzorů nebo prodejem suvenýrů. Část peněz dává také na rozvojové projekty, třeba na návrat koní Převalského do divoké přírody.