„Pokud bychom neměli možnost požádat, a následně získat, evropské dotace, tak by dnes určitě zámek nebyl tím turistickým místem, jakým dnes je. Věděli jsme, že celý areál potřebuje zásadní injekci, aby mohl sloužit veřejnosti, a to bychom určitě v rámci komerčního úvěru nedokázali obhájit. Jedná se o kulturní památku s rozsáhlým, také chráněným parkem, a velká část vynaložených prostředků nemá přímou ekonomickou návratnost,“ uvádí Kateřina Šrámková z pozice jednatelky společnosti, která zámek vlastní a provozuje. „Hned na začátku našeho členství v EU se otevřely tzv. SROPy, tj strukturální regionální operační programy. My jsme žádali v rámci Podopatření 4.2.1 – Podpora nadregionální infrastruktury cestovního ruchu, speciálně Grantového schématu 74 pro podnikatelské subjekty. Hlavním cílem tohoto podopatření bylo přispět k dosažení trvalého hospodářského růstu i kvality života regionů zvýšením podílu cestovního ruchu na ekonomické prosperitě. Dílčím cílem bylo vytváření nových atraktivit a také aktivní využití historického, kulturního a přírodního bohatství regionů pro cestovní ruch. Tyto programové záměry loučeňský projekt s nejdelším názvem naplnil v průběhu období udržitelnosti. Z hlediska indikátorů, které tento program stanovil, bylo jenom zde vybudováno 64 stálých lůžek z cílového čísla 900 potřebných lůžek, tj 7,1%. Z necelé dvacítky úspěšných projektů, které v roce 2006 byly vybrané k financování, je loučeňský zámek jeden z mála, které fungují dodnes se stejným provozovatelem a se stejným záměrem. Věřím, že dnes každý, kdo seděl tehdy při rozhodování o výběru úspěšných projektů může říct, že v tomto místě evropské fondy splnily svůj účel. Bohužel, podobné příležitosti se dnes již neotevírají, a my smutně vnímáme to, že podnikatelská infrastruktura cestovního ruchu a kulturní turismus je spíše dotační Popelkou. Přitom památky jsou tím, co přebíráme od předků a necháváme příštím generacím. Jsou součástí naší kulturní identity a také předmětem zájmu o naši zemi v očích zahraničních návštěvníků. Je neuvěřitelné, že ten koncept, který jsme od stolu a bez kopírování vymysleli v roce 2004 je dodnes životaschopný, a že všechno jede dodnes podle původních představ. Myslím, že je vše o lidech. Tento projekt byl pro mne životní výzvou a nechtěla jsem se vzdát. Měla jsem štěstí na lidi kolem sebe, které se mi povedlo vtáhnout do mé vize. Někteří v našem zámeckém týmu působí dodnes. O to více je důvodů k oslavám. U této příležitosti vysadíme 1. 5.2024 v zámeckém parku na čestném místě pořádný strom. Zahájíme tak pro naše návštěvníky květnový program s názvem Květnomluva,“ dodává Kateřina Šrámková.
Zámek Loučeň, původně rodové sídlo rodiny Thurn-Taxisů, se stal v dobách socialismu školícím střediskem resortu dopravy, a kromě železničářů to bylo pro širokou veřejnost neznámé místo. Nový vlastník s otevřením možností financování rekonstrukce památek z evropských fondů po 1.5.2004 začal připravovat projekt zpřístupnění zámku a zámeckého parku veřejnosti a současně rozšíření kapacit pro kongresové akce.
V době přípravy projektu v letech 2004 – 2005 se hledal koncept pro interiérovou expozici a také náplň pro volnočasové využití zámeckého parku. Tyto přípravy a hledání možných řešení trvaly více než rok a výsledkem bylo v únoru 2005 podání žádosti o dotaci na projekt s nejdelším názvem ze všech ostatních konkurenčních projektů: „Zámek Loučen –nová turistická destinace: projekt revitalizace souboru kulturních památek v zámeckém parku pro využití v cestovním ruchu a kongresové turistice“.
Realizace prací započala v lednu 2006 a veškeré dodávky byly koordinovány tak, aby se mohlo 7.7.2007 otevřít. Přesto, že se během stavby vyskytly všechny problémy, se kterými se investor v případě takto rozsáhlého projektu může potýkat, povedlo se dodržet termín stanovený na počátku a skutečně 7.7.2007 přivítat na zámku první návštěvníky.
Tehdy to byl velký krok do neznáma, neboť podobný koncept u nás neexistoval. Celý záměr byl postavený na kombinaci kulturní a kongresové turistiky v rámci jednoho uzavřeného areálu. Byly hledány příklady dobré praxe pro inspiraci byla použita oblíbená metoda Kateřiny Šrámkové CTRL+C/CTRL +V. S tak ohromnými závazky nechtěli novodobí majitelé udělat chybu. Bohužel ani u nás, ani v zahraničí podobný koncept neexistoval, tak museli na Zámku Loučeň jít svou vlastní cestou.
Celý projekt byl pečlivě z hlediska záměru připraven tak, aby „posbíral“ co nejvíce bodů v rámci hodnotících kritérií, protože konkurence žadatelů byla obrovská. Byly to první velké, a na dlouhou dobu poslední dotace do takto rozsáhlých projektů. Jednalo se o několik navazujících etap, a nebyly jednoduché. Nejdříve bylo potřeba určit koncept, potom příprava projektové dokumentace, sepsání žádosti, jednání s úvěrujícími bankami, schvalování na úřadech, výběr generálního dodavatele, a to vše v nejistotě, zda se skutečně bude moct někdy stavět. Kateřina Šrámková vnímá tři velké milníky: když se dozvěděla, že jejich žádost byla schválena, když podepsali úvěrovou smlouvu, a když vybrali stavební firmu na základě opakovaného výběrového řízení. První kolo nedopadlo, protože všechny předložené nabídky byly vyšší než jejich finanční krytí.
Více o květnovém programu Květnomluva a slavnostnímu zasazení Stromu EU naleznete na: http://www.zamekloucen.cz/
Zámek Loučeň je jednou z nejnavštěvovanějších památek ve Středočeském kraji. Zámek, postavený na počátku 18. století a vlastněný rody Valdštejnů, Furstenberků a Thurn-Taxisů, je provozovaný společností Zámek Loučeň a.s. a od 7. 7. 2007. je přístupný veřejnosti. Lákadlem pro návštěvníky je kromě prohlídek s kostýmovanými průvodci rozlehlý romantický anglický park s labyrintáriem, unikátní kolekcí 11 labyrintnů a bludišť, postavené dle návrhu britského projektanta Adriana Fishera. Celý zámecký areál je památkově chráněný. http://www.zamekloucen.cz/. 12. královský labyrint, který na Loučeni vznikl při příležitosti 700 let od narození Karla IV., má velikost, tvar i symboliku inspirovanou labyrintem katedrály v Chartres. Loučenský areál je ideálním místem s kvalitním kongresovým zázemím a gastronomickými zážitky. Zámecké prostory i park se hodí ke slavnostním banketům, velkým i malým konferencím. Blízkost hlavního města zaručuje snadnou dopravní dostupnost. Destinace nabízí městské služby s venkovskou srdečností. Na zámku v Loučeni se ocitnou návštěvníci na místě plné zeleně a čerstvého vzduchu, kde lze realizovat vlastní aktivity, včetně pohybového fitness, tvůrčích dílen, hudebních produkcí, kostýmovaných eventů. O vynikající večeři se postarají v zámecké restauraci, kde si zájemci mohou dát i místní specialitu Čápy s mákem. Zámek Loučeň je otevřený všem nápadům, lze zde realizovat doslova cokoli. Je známý také svými Family days, na které se sjíždějí rodiny z celé republiky. Nabízí totiž rovněž zázemí pro rodinnou dovolenou. Je ideálním místem nejenom pro oblíbené piknikování, kdekoli se Vám zlíbí, ale jeho odlehlé části se výborně hodí k meditacím, cvičení jógy, chůzi či běhání po konferenci nebo team buildingu. Park poskytuje řadu aktivit jak pro dospělé, tak děti.
Evropská unie: Základní prvky Unie definovaly zakládající smlouvy. Jsou vytvářeny na základě přímých jednání mezi vládami členských států a musí být ratifikovány na vnitrostátní úrovni (národními parlamenty nebo referendem). Za prvopočátek současných snah o evropskou integraci se pokládá Evropské společenství uhlí a oceli, založené 18. dubna 1951 v Paříži. Smlouva o ESUO byla podepsána na 50 let, vstoupila v platnost 23. července 1952 a pozbyla platnosti dne 23. července 2002.Na základě jedné ze dvou tzv. Římských smluv, a to Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství, která byla podepsána v Římě v roce 1957 vzniklo Evropské hospodářské společenství. Současně byla podepsána Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom). V roce 1992 byla v Maastrichtu podepsána Smlouva o Evropské unii, která také změnila název Evropského hospodářského společenství na „Evropské společenství“. Smlouvy byly později změněny Amsterodamskou smlouvou a Smlouvou z Nice. Lisabonská smlouva navíc změnila název „Smlouvy o založení Evropského společenství“ na Smlouvu o fungování Evropské unie.
ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.
