metro.cz

Počasí v Praze

13 °C / 23 °C

Čtvrtek 23. května 2024. Svátek má Vladimír

Češi zachraňují památky i méně známé ruiny. A jsou v tom poměrně úspěšní

  6:00
Zdevastovaných zámků, hradů, fabriček i drobných staveb typu kapličky je v Česku obrovské množství. Fenomén urbexu, který v Česku začal někdy na přelomu tisíciletí, se postupně přetavuje v činy, v nichž jde o záchranu takových staveb.

Další 1 fotografie v galerii
Zámek Poláky. Dempír opravy financuje z úspor i pomocí dotací. | foto: Metro.cz

Urbex je fenoménem objevování zpustlých objektů. Jejich návštěva je doprovázena adrenalinem, ale také touhou podívat se někam, kde nikdo nebyl desítky let. Nebo alespoň svou návštěvou další urbexáky nechat při tomto vědomí. Kodex urbexáků je totiž jasně daný – podívej, nafoť, ale nic neodnášej, nech vše tak, jako když jsi přišel.

Další kapitolou nadšení pro staré, léta opuštěné stavby je jejich obnova. Za tím stojí neuvěřitelné množství práce, zřejmě mnohem větší, než jen to se do takových míst dostat a bez úhony, tedy ve zdraví, případně bez chycení ochrankou je opustit.

Ačkoli kompletní statistiku opravovaných zdevastovaných památek nemá například Národní památkový ústav k dispozici, dá se odhadovat, že v Česku jsou desítky nadšenců. A to jak z řad jednotlivých lidí, tak měst nebo obcí.

„Jistý trend zaznamenáváme. Raději opravovat zajímavé stavby s příběhem než stavět na zelené louce. Majiteli to přináší i zajímavou formu propagace, když se lidé cíleně chodí dívat na tyto počiny, zajímají se. Taková propagace má kolikrát jak regionální dosah, tak za hranice,“ říká pro deník Metro Radomír Kočí z iniciativy Poznej domy. V jeho databázi najdeme desítky objektů, které rekonstrukcemi prošly, i ty, jež na záchranu teprve čekají.

Miloš Dempír prodal byt a koupil zdevastovaný zámek. Opravy ho stály 10 milionů.

Jedním z lidí, kteří se nebáli a šli do oprav historicky cenného objektu, je i Miloš Dempír, kastelán hradu Svojanov, jenž před čtyřmi lety zakoupil zdevastovaný zámek Poláky. „Zakoupil jsem ho proto, aby mi do života přinesl náplň a radost. Starosti se snažím si příliš nepřipouštět, i když někdy jsou velké. K jeho obnově čerpám dotace a velmi si cením pomoci všech zapojených lidí,“ říká Dempír, který před měsícem oslavil 44. narozeniny.

A na co vlastně musí myslet „páni“, kteří se snaží z ruin vykřesat jejich původní krásu? „Je toho hodně. Musejí zhodnotit vlastní možnosti, i samozřejmě finanční. Ideálně načerpat inspiraci, zkušenosti, informace u majitelů podobných již zachráněných nebo zachraňovaných staveb, mnoho z nich se rádo o zkušenosti podělí,“ říká Kočí, který se na mapování málo známých památek a nejen jich zaměřuje. Podle něj je třeba sejít se s místně příslušným památkářem, který má oblast na starosti, a probrat s ním plány a jeho pohled na situaci. „Ohledně památkářů panují občas obavy, ale zažil jsem již řadu z nich, kteří ochotně poradili i dali například doporučení na osvědčené společnosti, nasměrovali ohledně možnosti financování, získávání dotací,“ přibližuje začátek prací.

Dempír tvrdí, že mu pomáhají dotace od Ústeckého kraje, do jehož katastru zámek spadá, Ministerstva kultury ČR nebo od různých nadací. Důležití jsou i návštěvníci či dobrovolníci na brigádách. „Pokud by si člověk myslel, že si koupí památku a opraví ji z dotací, je to představa velmi mylná. Musí být připraven vložit do záchrany zejména své vlastní prostředky a obrovské množství energie, v opačném případě bude jeho snaha odsouzena k neúspěchu,“ říká Dempír. Zachránců, jako je on, je v Česku více.

Zachraňují i další

  • Nadšenci z Klubu Ladislava Lábka, který je základní organizací Českého svazu ochránců památek, zachraňují zá- mek v Čečovicích na Domažlicku. Konají se tam různé akce.
  • Velkou proměnou prošel také zámek Mirošovice nedaleko Mostu. Ve 14. století byl prvním panským sídlem rytířů Mirošovských. Poté ho vlastnili Šternberkové nebo Lobkowiczové. Během komunismu zchátral, v roce 2019 ho koupila obec a dala dohromady. Od loňského června tu funguje komunitní centrum, pořádají se zde akce.
  • U Bílé lilie, tak se jmenuje dům, který léta hyzdil Malou Stranu v Praze. Od roku 1989 se jeho majitelé měnili , před 10 lety se z něj stal dům hrůzy. Nová majitelka ho zrekonstruovala a od roku 2017 část domu funguje jako hotel.
  • Dvacet let na svou záchranu čekal kdysi ikonický obchodní dům v centru Ostravy. Památkově chráněný objekt Ostravica se právě otevírá kultuře, společenskému dění a také mladým firmám.
  • V malé obci Lichoceves na západ od Prahy stojí krásná vila. V roce 2017 ji zdevastovanou koupil Pavel Španko. Ještě před opravami tady filmaři natočili snímek Šarlatán. Před třemi lety byla vila, kterou postavil ve 40. letech místní velkostatkář Josef Mrázek a po únoru 1948 sloužila JZD, zrekonstruována. V její části jsou prostory pro aktivity místních obyvatel.
Autor: Marek Peška Metro.cz

Hlavní zprávy

Fiakristům má v centru Prahy nadobro odzvonit. Bude z koní chutný salám?

vydáno 23. května 2024  4:37

Začalo to fotkou ležícího koně na dlažbě Staroměstského náměstí. A podle největších optimistů to možná, alespoň načas, skončí už dnes na mimořádném...  celý článek

Aktivní zálohy jsou dril, ale není to vyloženě mazácká vojna, říká restauratér Jiří Panuška

vydáno 22. května 2024  15:57

Vzdát se komfortu, nebýt jen individualitou, ale i součástí celku, mít dobrou fyzičku, ale i řádnou psychickou odolnost. Takové jsou podmínky, aby se z...  celý článek

Stěny koupelny ze skla byly v minulosti zcela nemyslitelné, říká architektka Jiřičná

vydáno 22. května 2024  11:00

„Většinu života se člověk účastní nejrůznějších soutěží a většinu jich prohrává,“ říká velice upřímně světoznámá architektka, která do českého prostředí...  celý článek

Šéf festivalu Rock for People sní o Red Hot Chilli Peppers a System Of A Down

vydáno 20. května 2024  12:57

Michal Thomes dokázal z lokální akce vydupat mezinárodně uznávaný festival obřích rozměrů. Šéf festivalu Rock for People deníku Metro říká, že se letos...  celý článek