Honí vás lékaři od čerta k ďáblu? Objevit příčinu nemoci je někdy těžké

Vladimír začal mít potíže někdy ve třetím ročníku vysoké. Neustále se vracející zvýšené teploty. Stále se opakující nachlazení, velmí častá únava. Za dva roky absolvoval desítky vyšetření u různých specialistů.

Je to občas na hlavu, stěžují si dlouhodobí pacienti
„Až náhodná návštěva u praktické lékařky a také jedno další odborné vyšetření odhalily, že je to cosi blízké únavovému syndromu, ale dost vzácné a navíc vychýlená přepážka v nose, která držela v dutině rýmu,“ vzpomíná Vladimír. Následovala série vitaminových infuzí a také operace nosní přepážky. Ta uvolnila dutiny – a bylo po problémech. „Ty dva až tři roky ale nebyly vůbec dobré, psychicky to bylo vysilující,“ hodnotí zpětně Vladimír. To, že lékař někdy někdy prapříčinu dlouhodobých zdravotních problémů neodhalí, nemusí být proto, že flákal studium. Jednou z nemocí, která se jen obtížně diagnostikuje, je chronická pánevní bolest. Trápí především ženy, ale výjimečně se může vyskytovat i u mužů. „Vzniká útlakem takzvaného pudendálního nervu či špatnou funkcí pánevních svalů,“ konstatuje Jaromír Mašata, urogynekolog a vedoucí Centra pro chronickou pánevní bolest v pražské Všeobecné fakultní nemocnici (VFN).

Dlouhý kolotoč nekončících vyšetření
Specializované pracoviště existuje pár let, vzniklo poté, kdy se podařilo prozkoumat příčiny, a hlavně soustředit poznatky mnoha příbuzných specializací. „Bolest v pánvi se projevuje různě. Někdy nemůže pacientka bez bolesti zvednout jednu nohu, jindy ji trápí pálení při močení, bolesti jsou i při sezení a tak dále,“ popisuje Mašata.

Někdy stačí málo Ke změně lékařských postupů někdy stačilo málo. Třeba jen lepší hygiena. Velká úmrtnost rodiček trápila v polovině 18. století porodnice. To vedlo ke zjištění, že u porodů asistovali lékaři, kteří si předtím po práci na pitevně nedostatečně umývali ruce. Mor odezněl až poté, co města zavedla kanalizaci, čištění ulic od splašků a zdokonalila zásobování nezávadnou pitnou vodou. A vyhnala z měst krysy a potkany, přenašeče smrtelné choroby. Až velký výzkum v 50. letech přesvědčil i mnohé lékaře, že kouření stojí za rakovinou plic.

Takže se stává, že postižená putuje od fyzioterapeuta přes urologa až k urogynekologovi a k dalším odborníkům. Rozpoznat pravou příčinu, za kterou je problém pudendálního nervu, není snadné a je to zaměnitelné s jiným onemocněním. Odhalovat prapříčinu potíží se daří právě soustředěním všech poznatků od jednotlivých specialistů a jejich vyhodnocení.

Nemoc může rozvrátit vztah
Neodhalená příčina dlouhodobých pánevních bolestí může přivést ženu například na psychiatrii. „Bolesti vedou i k přerušení intimního života, což může vést i k partnerským neshodám,“ upozorňuje Libor Zámečník, urolog a sexuolog, a dokládá tak mezioborový náhled na jednu chorobu s mnoha projevy a také důsledky.

Pacientky jsou, či byly, v minulosti často léčeny na chronické záněty, než se podařilo skutečný důvod odhalit. „Je to ale relativně mladá záležitost, problémy tohoto typu sahají někdy do roku 2007,“ konstatuje Jaromír Mašata z VFN. I proto se poznatky, ke kterým v pražském centru došli a stále docházejí, snaží v co největší míře prezentovat při odborných seminářích pro lékaře, s projevy a léčbou na gynekologické klinice u Apolináře, kde centrum sídlí, seznamují i studenty na praxích.

Objevenou chronickou pánevní bolest pak mohou léčit několika způsoby. V úvahu přichází jak vhodná medikace, tak operativní odstranění tlaku na pudendální nerv přímo v pánvi nebo zavedení neurostimulátoru, který pracuje na principu kardiostimulátoru a může začas obtíže natrvalo odstranit.

„Mladé“ nemoci a záhady
To, že si lékaři někdy nevědí rady nebo neznají příčiny některých onemocnění, dokládá i funkční porucha hybnosti. „Víme o ní podrobněji asi patnáct let, ale její prapříčinu nezná zatím nikdo,“ říká neurolog Petr Mečíř. Může se projevovat například výpadky vidění, únavou, závratěmi, poruchami řeči i sluchu a dalšími potížemi. I proto je obtížné stanovit léčbu, která musí být navíc rychlá, protože po dvou letech od prvních příznaků je neléčitelná.

„Že se jedná o uvedenou poruchu hybnosti, to může naznačit poznatek, že se lékaři nedaří najít důvod potíží, na které si pacient stěžuje,“ uzavírá Mečíř.

Nepovedlo se Kdyby to nebolelo, byl by to důvod k úsměvu. Některé diagnózy se nepodaří. V polovině osmdesátých let minulého století se pan H. J. léčil se zánětem křečových žil. „Na první pohled jsem na noze žádné viditelné neměl,“ vzpomíná absolvent pražské filozofické fakulty. Ale noha ho stále bolela, kulhal, nemohl nosit v zimě vysoké boty. „Měl jsem dokonce úlevu v rámci výuky na tehdejší vojenské katedře, nemusel jsem nosit kanady a nemusel jsem ani pochodovat na delších trasách, nemusel jsem nacvičovat zteč nepřátelských zákopů v rojnici. Mohl jsem téměř celý rok obouvat jen tenisky. Až po dvaceti letech, při náhodné kontrole na ortopedii a rentgenu nohy se mě doktor zeptal, kdy jsem měl zlomený ten kotník,“ říká bývalý student, nyní pracovník muzea. Teprve tehdy mu došlo, co za jeho několikaměsíčními bolestmi nohy bylo.