Jak často se s případy amputace prstů setkáváte?
Jsou období, většinou na jaře, kdy se lidé pouštějí do prací na zahradách, něco opravují na domě, na chalupě. Všechny možné hobby práce. Nebo na Vánoce, to je doba porcování kaprů.
Když si uříznu prst. Co bych neměl dělat, abych měl ještě naději, že mi ho chirurgové přišijí?
Když si uříznete prst, tak je častá chyba, že se zaškrcuje rána, pahýl. Jde o to, aby se zachovala cirkulace krve. Krev se nejlépe zastaví kompresí, tlakem. Když to něčím zaškrtíte, naopak poškodíte cévy, to je to nejdůležitější, aby se to dalo replantovat. To je první chyba.
A ta druhá?
Lidé občas slýchávají, že se má uříznutý prst chladit, takže amputát dají přímo do ledu. Pokud je led v daném okamžiku k dispozici. Správný postup je, že vezmete co nejčistší látku, čtvereček látky, mul. Ideální je sterilní čtvereček, ale předpokládám, že ho u sebe lidé běžně nenosí nebo že není v okamžiku zranění k dispozici. Takže alespoň kapesník. Ten lehce navlhčit, celé dát do igelitového pytlíku, do něčeho nepromokavého a teprve to dát do dalšího pytlíku nebo do igelitové tašky, kde je led. Nikdy nepřikládat led přímo na amputát. Protože led přímo v ráně poškozuje cévy.
V ambulanci mi asi ale prst nepřišijete.
Ne, to už přísluší na plastickou chirurgii. V České republice jsou dvě centra, která to udělají, a dalších asi deset, která prst také přišijí, pokud je to možné, ale už ne 24 hodin denně. Výživa v uříznutém prstu pořád probíhá, takže je na zákrok relativně dost času.
Někdy se traduje, že jak ránu na ruce, tak ten uříznutý prst máme polít například kysličníkem, případně tím, co je po ruce, dejme tomu alkohol, třeba vodka. To je asi také nesmysl.
Lze použít nejčistší vodu, kterou mám v daný okamžik k dispozici. Fyziologický roztok je ideální, ale ten asi také mít nebudete. A pak již ten zmiňovaný kapesník, lehce navlhčený. Pokud nemáme k dispozici led, jak už jsem říkal, je dobrá alespoň studená voda v tom druhém igelitovém obalu. To, co je v daném okamžiku nejchladnější. Tady hovoříme o teplé a chladné ischemii. Ta první je bez jakéhokoliv chlazení a čas se zkracuje. U studené ischemie je čas relativně delší.
Kolik? Dá se to přesně odhadnout?
Máme určitě šest hodin. Nezapomínejte ale na to, že i lékaři potřebují čas k přípravě zákroku. Pochopitelně i pacient potřebuje nějaký čas, než se vůbec na chirurgii dostane. A do tohoto se počítá také čas, než lékař obnoví v uříznutém prstu cirkulaci krve.
Co s tou končetinou, od které jsme si prst uřízli?
S pahýlem nic neděláme, jen sterilně zavážeme a stlačíme. Jistě je dobré držet ruku nahoře, v případě, že neomdlíte. To už musí zajistit osoba, která případně pomáhá. Může také nastat situace, že prst neupadne celý, že visí na zbytku kůže.
Utrhnout, nebo přiklopit zpět na ránu?
Nebudeme ho dávat nikam vedle, nebudeme ho odstřihávat. Určitě použít malou dlahu, napadá mě špejle od zmrzliny, aby se to nehýbalo. Tady nemůžeme chladit, ale předpokládáme, že krev skrz zbytek kůže cirkuluje.
Kolik je v prstech cévek? To už asi na šití v chirurgické ambulanci běžné nemocnice nebude. To už bude mikrochirurgie?
Ano, to už je záležitost mikrochirurgie. Ono se to u ruky, co do zákroku, láme v zápěstí. Co je nad zápěstí nahoru, to je makroreplantace, tam se to šije takříkajíc normálně. Co je pod zápěstí dolů, to je mikroreplantace. To už musí dělat plastický chirurg, který je na to vyškolený, dělá to pod mikroskopem, protože ty cévy jsou daleko menší. Takže musíte jako pacient na operační sál.
Samo od sebe asi nic k tělu nepřiroste. Ptám se, kdyby se mi něco takového událo mimo civilizaci, na pustém ostrově, a doufal bych v takový zázrak.
Není šance. Na pustém ostrově přijdete o prst. S tím se musíte smířit.
Co ucho?
Postup bude podobný. Na uchu není tolik smyslových zakončení. U ruky, pokud budete mít pahýl, tak to zaznamenáte. U ucha, pokud bude v trochu jiné pozici, to tolik nepocítíte. Kromě kosmetického hlediska.
Jaká je u prstu šance, že se bude po přišití opět stejně hýbat?
Padesát na padesát? Nechci ale dávat přesná čísla. Je to individuální a záleží na prvotním poškození. Hybnost bude většinou omezená.
Můžete uvést kuriózní případy poškození prstů?
Kdybych měl hovořit o častých úrazech, tak to bývá cirkulárka. Ale často se setkáváme s poškozením prstu, když si lidé stahují prstýnky. Třeba jdete lézt na skály a stáhnete si s prstýnkem kůži až na kost. To je už na velké šití, ale záleží, kolik toho tím prstýnkem stáhnete. Může to vzít jenom kůži a může to poškodit i cévy nebo šlachy pod ní. Až na kost.
Kolega psal o tom, že v jedné nemocnici údajně odmítli paní přišít uříznutý malíček, neboť ho údajně nepotřebuje. Může na tom být něco pravdy?
Ne všechny prsty se dají přišít. Jde o to, aby člověku zůstal zachovaný úchop. Palec vždycky plus nějaký prst v opozici. Pokud se má šít víc prstů, tak se lékaři snaží, aby přišili alespoň dva. Pokud přijdete o jeden prst, můžete používat ostatní. Další věc je, že pacient může trpět silnou cukrovkou a ta komplikuje hojení. Nebo cirkulárka dokáže prsty hodně zdevastovat. Takže přišívat jenom kousíček zbylého prstu nedává velký význam třeba i proto, že už tam nebude ten úchop. To už je na odborné posouzení operatéra. Ne všechny amputace lze proto replantovat. Můžete mít tříštivou zlomeninu, někomu spadne velké kladivo na nohu. Tam není šance. Lidé si dělají často naději, že lze spravit všechno. Bohužel nelze. PAVEL HRABICA
