Jste autorem plakátu k filmu Já, Olga Hepnarová. Za nějž jste před rokem dostal Českého lva. Jak vzpomínáte s odstupem na jeho tvorbu?
U vizuálů pro filmy to není jen o plakátu. Mojí prací bylo se vizuálně postarat jak o plakát, přes úvodní a závěrečné titulky včetně supervize filmových triků až po veškeré internetové výstupy (sociální sítě, bannery). U Já, Olga Hepnarová bylo pro mě stěžejní jak k filmu přistupovali režiséři Tomáš Weinreb a Petr Kazda. Jejich úsporná režijní metoda bez potřeby záběry příliš designovat mě nepřímo navedla k tomu, že ani já jsem nechtěl „designovat“. Našel jsem v osobních denících a dopisech Olgy Hepnarové její podpis a ten jsem použil jako základní vizuální prvek pro všechny materiály. A to se zřejmě ukázalo jako štastná volba pro tenhle konkrétní film. S režiséry v tuhle chvíli pracuji na jejich novém filmu, což je pro mě osobně větším oceněním mé práce než Český lev, který mě pochopitelně také těší.
Ještě před tímto filmem jste se podílel jako výtvarník a supervizor vizuálních efektů na celovečerním filmu Ondřeje Sokola Krásno...
Šlo hlavně o plakát a úvodní titulky. Snažil jsem se především pochopit, jak filmovou látku vnímá Ondřej jako režisér a u vizuálních prvků jsem z toho vycházel. Jedním z motivů přítomných ve filmu je voda a utonutí. Samotný název Krásno je jméno vodní nádrže u Šumperka, kde se odehrávají klíčové momenty filmu. Proto jsou i úvodní filmové titulky stylizované do objektů, které klesají vodou někam do hloubky, na dno. A myslím, že právě tohle je pro můj přístup typické, pochopit klienta, specifikum tématu...
Kromě filmu jste také pracoval na vizuální složce kanálu StandaShow streamera Stanislava Hrušky. Byla tato práce něčím specifická?
Práce pro youtube kanál StandaShow se odlišuje v tom, že s navrženými prvky nebudou v běžném procesu pracovat grafičtí profesionálové, ale sám streamer. Na rozdíl od televizí, streameři si musí celé vysílání odbavit sami, v jedné osobě, jak po technické stránce tak po obsahové a vizuální. Navržené prvky tomu musí odpovídat, streamer s nimi musí být schopen pracovat samostatně a následně je v budoucnu sám rozvíjet a aplikovat. V ostatních ohledech jde o standardní televizní grafiku jako u velkých TV kanálů.
Dělal jste také pro řadu televizních stanic. Můžete vypíchnout nějakou spolupráci, která se vám nejvíce vryla do paměti?
Například s Kazmou a jeho OneManShow spolupracuji už téměř přes deset let. Pro televizi Óčko tvořím už přes pět let. Výjimečným projektem byl Archeopark Pavlov, kde jsem navrhoval interaktivní prvky expozice muzea, režíroval a vytvořil krátký film o lovcích mamutů, to samotné téma je takový malý splněný sen pro někoho, kdo celé dětství ležel v knihách o pravěku, dinosaurech a tak dále. Vážím si každé příležitosti, kde mohu něčím přispět, něco vytvořit. Ale pořád jde o užitý design, který musí sloužit svému účelu. Největší odměnou je vždy, když vidím, že design dobře slouží, korektně předává informaci či tvoří silný brand. Když funguje.
V rámci vaší profese vytváříte nejen například loga či spot, ale také jakýsi komunikační jazyk. Liší se nějak vaše postupy od postupů ostatních designérů?
Myslím, že v rámci vizuálních identit, ať už jde o identitu filmu, tv pořadu nebo o vizuál firmy, jde vždy o jednotný komunikační jazyk. Cílem je, aby identita byla rozpoznatelná i bez přítomnosti samotného loga. V tomhle se neliší můj postup od práce ostatních designérů. Z formálního hlediska je moje tvorba v oblasti televizní grafiky specifická především v používání reálných rekvizit, animatronikových objektů s prvky elektropunku a steampunku namísto běžné 3D postprodukce. Protože pocházím z prostředí grafického designu, tak je v mé práci také vždy silný důraz na typografii a práci s písmem.
Málokdo ví, že jste se podílel na tvorbě loga České televize.
Do projektu redesignu ČT v roce 2006 jsem byl přizván ve chvíli, kdy už logo i celý vizuální styl byl navržen. Autorem loga je Štěpán Malovec a v české televizi vznikl team redesignu, ve kterém byla tehdejší elita české televizní grafiky. Já jsem byl tehdy ještě student a v teamu jsem byl nejméně zkušený, v podstatě takový elév. Poměrně rychle se mě podařilo prokázat kvality a tak mě byla svěřena role artdirektora kanálu ČT4 Sport. Pro mě osobně šlo o zásadní zkušenost, která následně formovala celou mojí profesní kariéru.
Proč se nakonec nepoužívá?
To, že se logo Štěpána Malovce nepodařilo prosadit a celý redesign se tak rozpadl mě pochopitelně mrzí, jde o výjimečný případ, kdy vedení televize prohrálo boj s odbory, zájmovými skupinami a v podstatě i s diváky, kteří novou identitu nepřijali. Nikdy po té jsem podobnou situaci už nezažil. Nicméně pro mě zůstává důležitější celá ta zkušenost, kontakty, které jsem navázal a principy tvorby televizní grafiky, které jsem si tam osvojil.
Co říkáte na logo deníku Metro?
Mě osobně moc neoslovuje. Rozumím symbolu stylizovaného glóbu (metropolitní deník), ale nahrazení litery O grafickým “obrázkem” mě v rámci současného pohledu na grafický design nepřijde moc aktuální.
