Mokřad u Jihlavy zachraňují i obrázky. Cenná lokalita Na Skřivánku je již pár měsíců na prodej

Rozmanité území s prameništi, potůčky, vrbinami i starými stromy. Tak se dá nejlépe popsat osmihektarová mokřadní lokalita Na Skřivánku nedaleko Jihlavy. Kvůli ochraně zdejší přírody chce pozemky vykoupit Český svaz ochránců přírody (ČSOP). Peníze shání, kde se jen dá. Před pár týdny například vyhlásil výtvarnou soutěž pro děti a mládež. Sešly se stovky výtvarných děl, která chtějí ochránci dražit.

„Úkolem bylo výtvarně ztvárnit některý z vlajkových druhů kampaně s názvem Vytvořme jim na Skřivánku místo pro život, tedy sovy sýce rousného, rostliny zábělníku bahenního nebo vážky jasnoskvrnné. Jsme dojatí, kolik talentovaných mladých milovníků přírody se do soutěže na pomoc Skřivánku zapojilo,“ říká Viktorie Chotašová z ČSOP, která se na zpracování došlých kreseb, maleb, ale i dalších výtvarných technik podílela.

Kup si keramiku a ochráníš přírodu?
Nyní vstupuje do akce další fáze, a to dobročinné aukce výtvarných děl. Na facebookovém profilu ČSOP ochránci zveřejnili fotografie šestatřiceti vybraných obrázků nejrůznějších výtvarných technik, devíti keramických výtvorů a jedné plastiky z polystyrenu.

„Jak to tak u aukcí bývá, konkrétní výtvarné dílo získá ten, kdo v určeném čase nabídne a následně zaplatí nejvyšší cenu. Kromě dobrého pocitu, že pomohl naší přírodě, se stane vlastníkem originálního obrazu či jiného díla, které bezpochyby oživí jejich dům a ohromí všechny návštěvy,“ zdůrazňuje Tereza Štochlová, další z těch, kterým prošly všechny stovky unikátních obrázků rukama.

Zachraň mochnu
Vlajkovými druhy lokality jsou sýc rousný, vážka jasnoskvrnná a mochna bahenní. Sýc rousný je pozoruhodná sova, která potřebuje ke svému životu staré stromy s dutinami k hnízdění a palouky k lovu potravy. Mochna bahenní je vysoká vytrvalá bylina, které svědčí pravidelně kosené mokřadní louky. „Příroda má u nás mnoho problémů, ale dva jsou obzvláště velké. Tím možná největším jsou ohromné unifikované plochy. Nekonečná pole s kukuřicí. Nekonečné louky pokosené celé během několika hodin. Nekonečné lesy složené jen ze stejně starých borovic. Nekonečná křoví na bývalých pastvinách, kde už roky nikdo nepase,“ vysvětluje pro deník metro Jan Moravec z ČSOP.

Příroda podle něj potřebuje pestrost. Čím jemnější mozaika různých typů prostředí, tím pro většinu druhů rostlin i živočichů lépe. „Druhým problémem je, že zachovalé či obnovované kousky přírody jsou mnohdy velmi malé. Čím větší je plocha přírodních stanovišť, tím je cennější. Na Skřivánku je již v současnosti velmi zajímavá mozaika nejrůznějších stanovišť, kterou bude možno v případě výkupu ještě dotvořit o další dnes zde chybějící, například tůně,“ dodává Moravec a vysvětluje, že vhodnou údržbou tuto mozaiku půjde zachovat i do budoucnosti. „A jde o poměrně velkou souvislou plochu, na kterou navíc navazují další lesní i luční pozemky, díky čemuž se může stát centrem života pro široké okolí,“ doplňuje pro Metro Moravec.

Aby mohl svaz ochránců Skřivánek vykoupit a vytvořit zde ideální podmínky pro mnoho vzácných druhů živočichů a rostlin, potřebuje ještě získat zhruba 1,3 milionu korun. „Podaří-li se lokalitu vykoupit, zařadí se mezi dalších téměř šest desítek Míst pro přírodu, které již Český svaz ochránců po celé republice vlastní a o které ve spolupráci s místními pozemkovými spolky pečuje,“ uzavírá Moravec.

Na Skřivánku Lokalita je součástí oblasti více či méně zachovalých mokřadů severozápadně od Jihlavy. Je nejspíš posledním větším mokřadním celkem této oblasti, který dosud stál mimo pozornost ochránců přírody. Po okraji pozemků protéká větší potok. Některé partie již připomínají bezmála prales. Součástí je i v současné době zemědělsky obhospodařovaná louka ideální pro tvorbu tůní pro vzácné obojživelníky a nevelký, spíše extenzivně obhospodařovaný les. „Z víceméně náhodných pozorování uplynulých let víme, že zde roste či ještě nedávno rostly například suchopýr úzkolistý, pastarček potoční, violka bahenní, kozlík dvoudomý a několik vzácnějších druhů ostřic. Byl zde zaznamenán také výskyt kulíška nejmenšího, puštíka obecného, krahujce obecného či datla černého,“ popisují zástupci Českého svazu ochránců přírody.