Právě předsudečné násilí u postižených se stává jedním z problémů, který v Česku nemá dostatečně ukotvenou ochranu v trestním zákoníku. Zmíněné násilí je motivováno předsudky útočníka vůči napadenému z důvodu jeho nezměnitelné osobnostní charakteristiky. Tou může být například barva pleti, věk, národnost, víra, sexuální orientace nebo právě zdravotní postižení.
Každodenní kudla do zad
Loňská studie odhalila, že se v průběhu života setká 70 procent lidí s postižením s násilím, s předsudečným násilím pak 58 procent. Podle navazujícího letošního výzkumu společnosti In Iustitia lidé s postižením předsudkům a diskriminaci čelí denně.
Účastníci ve studii líčili předsudečné jednání jako velmi časté, někdy až tak moc, že si jej dotyční přestávali všímat. „Respondenti líčili také případy institucionální diskriminace, kdy se setkávali s nerovným zacházením při hledání zaměstnání nebo výkonu práce či s odmítnutím přepravy hromadnou dopravou. V jednom z popisovaných případů odmítl gynekolog pomoci nevidomé matce s problémy s otěhotněním, jindy byla žena se zdravotním postižením vykázána z veřejného bazénu,“ vzpomíná jeden z autorů výzkumu Václav Walach. Podle předsedkyně České asociace paraplegiků Aleny Jančíkové předsudečné násilí nemusí nutně souviset s fyzickým útokem. „Jedná se také o explicitní podceňování, například že by se neměl vydávat řidičský průkaz lidem s handicapem. Také přiřazování předpokladu, že si handicapovaný má hledat sobě rovného životního partnera, je časté tvrzení ze stran veřejnosti,“ popisuje Jančíková.
Co se nedá tolerovat?
Ochrana před uvedenými činnostmi není podle expertů v Česku dostatečná. Napadení lidí s postižením totiž trestní zákoník neuznává jako předsudečné násilí. Už letos v dubnu Rada vlády pro lidská práva vyzvala ministerstvo spravedlnosti ke konkrétním krokům vedoucím ke zlepšení ochrany zmíněných skupin. „V tomto tématu s ministerstvem aktivně komunikuji a ve spolupráci s experty jsem předložila návrhy na úpravu trestního zákoníku. Prvním možným řešením je automatické zvýšení trestu v případě prokázání předsudku. Druhou možností je upravit stávající trestné činy a přidat nové,“ konstatuje vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
Rovné postavení
Rozšíření chráněných charakteristik v trestním zákoníku by znamenalo, že všichni máme nárok na rovné postavení.
Touto vizí je motivována také kampaň Chyba v zákoně. Její součástí je otevřená výzva premiérovi Petru Fialovi a ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi, aby přispěli k novele trestního zákoníku. Ta navrhuje způsob, který posílí ochranu těchto skupin, třeba zohledněním zdravotního postižení. Výzva je otevřená podpisu jednotlivců i organizací.
Náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák na situaci zareagoval a lidem s postižením vyjádřil podporu. „Je naším společným úkolem usilovat o to, aby se všichni občané v naší zemi cítili bezpečně a důvěřovali fungování jednoho státu. Považuji za nepřijatelné, abychom tolerovali, že se někdo stává obětí proto, kým je a co nemůže změnit. I z tohoto důvodu diskutujeme o větší ochraně těchto osob,“ líčí Dvořák.
