metro.cz

Počasí v Praze

10 °C / 9 °C

Pátek 23. února 2024. Svátek má Svatopluk
Kam se nepodíváme na vlastní oči, tam rádi cestujeme alespoň v představách. Podle toho také vybíráme kalendáře. | foto: Metro.cz

Pro Rakušany soukromí, pro Poláky cena. Výrobcům kalendářů končí sezona v prosinci

  13:30
Alice studuje práva a před pár dny si koupila diář na rok 2024. Ani v digitální éře však nedá na papírový kalendář dopustit. Už proto, že k advokacii, kterou chce jednou dělat, určité znaky „konzervativnosti“ patří.

Pro výrobce diářů a kalendářů končí sezona v podstatě v polovině prosince. Jak na tom budou ekonomicky, to se dozvědí v lednu nebo v únoru, kdy se jim začne vracet zboží z obchodů, podobně jako se vracejí vydavatelům neprodané výtisky novin a časopisů.

Když prší a mrzne, obchody se hýbají
„Hlavní prodejní období je na podzim, ale jsou lidé, kteří si koupí kalendář, především diář, už v létě, jsou to lidé, kteří si chtějí plánovat dopředu,“ říká Jan Starecki, obchodní ředitel Helma 365. Nezastírá, že i na tento sortiment má vliv počasí. Výrobci a prodejci nápojů si mnou ruce, když rtuť v teploměru stoupá ke třicítce. U kalendářů je to naopak. Lidé se nahrnou do velkoprodejen a papírnictví či knihkupectví pro diář či kalendář, až když se ochladí, když začne pršet, je-li na dohled sníh a zima.

„Vyvolává to v nich pocit konce roku, podvědomě si uvědomí, že za rohem je rok nový a k tomu patří kalendář do kanceláře, do kuchyně, diář do kabelky. Tam to opravdu pocítíme v objednávkách,“ komentuje Starecki vliv počasí na tento druh byznysu.

Jak už bylo řečeno, kalendáře jsou branže veskrze konzervativní, moc novot

Udělej si sám

  • Nejen firmy si nechávají vyrobit propagační kalendáře s potiskem pro obchodní partnery.
  • Vlastní kalendář si můžete doma v počítači vyrobit i vy. Například pomocí aplikace a vytisknout na fotopapír.
  • Nebo můžete využít webové služby (Cewe, Reptisk, FotoŠkoda, Bontia a další), kam nahrajete fotografie, vyberete typ nástěnného kalendáře a odešlete. Výsledek si pak vyzvednete v prodejně.
  • Lze využít i předtištěné kalendáře nejrůznějších rozměrů a formátů. Do jednotlivých měsíců jen dolepíte vaše fotografie.

se v nich vymýšlet nedá. A především, tahle oblast má své zákonitosti a lidé berou její relativní neměnnost stejně, jako že na Vánoce dávají Tři oříšky pro Popelku. Žádná revoluce a chceme své jisté. Do této oblasti proto patří neochvějné jistoty.

V Česku to jsou například stolní kalendáře, které až na Slovensko a Rakousko v podstatě nikde jinde v Evropě nenajdeme. U nás nejvíc letí buď ty zcela obyčejné s označením stolní kalendář, nebo stolní s obrázky. Sázkou na jistotu jsou fotky domácích mazlíčků, nebo nejrůznějších receptů. „Ale když dáte na titulní stranu jednoho kalendáře fotku zeleninového jídla a na druhý třeba kachnu se zelím, co myslíte, po čem zákazník sáhne?“ usmívá se Starecki. I přes propagaci zdravého životního stylu mají Češi jasnou volbu.

U kancelářských stolních kalendářů nehledají zákazníci ani tak všechna jména, která v daný den slaví jmeniny, jako spíše upozornění daňových povinností. Byť na to už upozorňují jejich digitální diáře, přece jen je chtějí účetní, úředníci, ale i drobní podnikatelé a živnostníci mít denně před očima a s náležitým předstihem.

Podobné je to u nástěnných kalendářů. Vedou ty větší s krásami vlasti, Česko má štěstí v tom, že má památek UNESCO dokonce víc, než je měsíců v roce, tak je i z čeho vybírat. Vzhledem k tomu, že Češi rádi cestují, chtějí si kalendářem připomenout buď místa, která navštívili (platí to pro Česko i zahraničí), nebo alespoň rádi cestují v duchu a s obrázky v kalendáři (nepřipomíná vám to filmové cestování Oldřicha Nového v Kristiánovi?).

Udržitelnost už nelze jenom deklarovat
Úplně neměnná ale kalendářová a diářová branže není. Projevuje se to třeba v případě firemních zakázek. Kromě toho, že se na diáře i kalendáře sloužící jako vánoční dárky pro obchodní partnery dotiskují loga nebo kontakty firem, se sílící firemní politikou udržitelnosti je tlak i na ekologický charakter takových reklamních a dárkových předmětů.

„Označení FSC, které je znakem toho, že je dřevo na papír diáře z udržitelných lesů, je už téměř samozřejmostí. A projevuje se to i v tom, že třeba v diářích se nyní prosazuje v posledních letech zelená barva desek,“ upozorňuje Jan Starecki. Diáře nebo poznámkové bloky z papíru, do kterých se přidává odpadní produkt z potravinářství, jako jsou citrusy, vinné slupky, kukuřice nebo třeba káva či jiné přírodní materiály, se stávají běžnou záležitostí. Ekologie se projevuje i v barvě desek. Lidé v současnosti sahají stále častěji po zeleném odstínu. Některé úspěchy u zákazníků si ale i přes nejrůznější dorazy a ohlasy přesto ani výrobci kalendářů nedokážou vysvětlit. Například nebývalý úspěch fialové barvy na titulní straně velkých kalendářů. Zvláště těch s přírodní tematikou. Jak je na obrázku levandulové pole, máte jako obchodník s kalendáři vyhráno. Je to trend posledních několika sezon a žádný zaručený průzkum na to neexistuje.

Na severu platí cena, u sousedů na jihu diskrétnost
„Protože některé produkty vyvážíme i pro zahraničí, musíme se přizpůsobit tamním obyčejům,“ připomíná obchodní ředitel Starecki. Například Poláci kladou důraz na cenu, na luxusních materiálech, vazbách a dalších doplňcích jim už tolik nezáleží. Rakušané zase, jako jedni z mála, odebírají i naše stolní kalendáře. Nesmějí být ale oboustranné. Rakouský úředník nechce, aby jeho kolega naproti přes stůl viděl, jaké měl poznámky v minulých dnech a týdnech. Takže do Rakouska putují stolní kalendáře ne s šestadvaceti listy, ale s dvojnásobným počtem a s potiskem jen jedné strany. V Německu a některých dalších zemích na západ od nás jsou zase oblíbené nástěnné obrázkové kalendáře v rozměrech elpíčka, tedy čtvercovém obalu na klasickou dlouhohrající vinylovou desku. S těmi u nás „kalendářníci“ moc nepochodí.

Nezbytným doplňkem diáře pro muže či ženu už je nejen stužka jako záložka, ale především gumička, aby se diář neotvíral, a často už nesmí chybět ani malé poutko na tužku či propisovačku. Kupodivu oblíbené jsou i diáře pro školáky nebo studenty. „Zjišťujeme, že nejen v této věkové kategorii neslouží diář ani tak pro dlouhodobé plánování jako častěji pro poznámky, co se dělo, co se stalo, nejrůznější postřehy a nápady. Dalo by se říci, že je to něco jako deník,“ uzavírá Jan Starecki.

Komentáře

Hlavní zprávy

Robotický psycholog není vysavač. Vaše data jsou v bezpečí, tvrdí podnikatel

vydáno 23. února 2024  5:00

Česká platforma VOS.health, kterou založil mladý podnikatel Jiří Diblík s kolegou Ondřejem Kopeckým, pečuje o mentální zdraví více než tří milionů lidí po...  celý článek

Svépomoc je fajn věc. Nejde ji ale chtít po všech, říká kutil a moderátor Libický

vydáno 22. února 2024  13:14

Už nějaký ten rok natáčí hobby pořady. Jeho Libovky Pepy Libického jsou určeny pro všechny, kterým se líbí ručně vyrábět, rekonstruovat, budovat, tvořit,...  celý článek

Více podnikatelek by pozitivně ovlivnilo tuzemskou ekonomiku, tvrdí odborníci

vydáno 22. února 2024  4:55

Být pánem svého času by nevadilo mnohým Čechům. O podnikání je v Česku stále větší zájem. Touha po nezávislosti nabírá na síle.  celý článek

Komerční sdělení

Rohálovská desítka láká na šampionát veteránů i favority z minulých let

vydáno 22. února 2024

Jako už tradičně se sjedou i letos 24. února do Prusinovic na Kroměřížsku vyznavači běhu, aby se postavili na start 31. ročníku silničního závodu...  celý článek