Dvojice grafických designérů, typografů a pedagogů Filip Blažek a Radek Sidun z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (UMPRUM) proto zahajuje několikaletý projekt, který má vše napravit.
Chybějící pravidla
Základem projektu s názvem Typofix, nebo také Evropský typografický korektor, je s pomocí lokálních profesionálů systematicky popsat aktuální typografická pravidla a zvyklosti všech dvaceti čtyř oficiálních jazyků EU. Do budoucna pak také jazyků menšinových. Doposud totiž žádný systematický přehled neexistoval.
„Na globální typografické scéně se pohybujeme již řadu let a na základě našich získaných kontaktů na experty z různých zemí jsme vytvořili tým zhruba dvaceti spolupracovníků, od Řecka a Bulharska, jejichž jazyky nejsou psané latinkou, až třeba po Irsko,“ popisuje pro deník Metro koncept projektu Filip Blažek, mimo jiné autor publikace Typokniha zahrnující přehled typografických pravidel a také rady usnadňující práci grafickým designérům nejen při přípravě tiskových dat.
Podle jeho kolegy Siduna v dnešním globalizovaném světě, v němž převládá mezinárodní komunikace v angličtině, všichni automaticky ztrácíme jednotlivé jazykové kulturní odlišnosti a přicházíme tak o vlastní kulturní dědictví. „Běžný čtenář ani rozdílná typografická pravidla v různých jazycích nemusí vnímat. Když ale chceme napsat někomu v cizím jazyce, nemáme žádné přehledné zdroje, kde tato pravidla pro konkrétní jazyk najít, ani webový nástroj, který by nám k tomu dopomohl pomocí umělé inteligence. Oba problémy náš projekt řeší komplexně,“ vysvětluje Sidun, jenž je mimo jiné autorem nedávno vydané knihy Diakritický manuál, Případová studie nově navržených akcentů současných písem.
Velké plány
V následujících třech letech je ambicí tohoto mezinárodního projektu vytvoření veřejně přístupné databáze typografických pravidel, na niž naváže výzkum technologického partnera Slonline. Ta se má týkat vhodné webové aplikace či jiného rozhraní, stejně tak možných způsobů zapojení umělé inteligence. Výsledný produkt by pak měl být dostupný široké veřejnosti i veřejným a komerčním institucím. Od počátku jsou k projektu přizváni také partneři z řad institucí věnujících se mimo jiné digitalizaci textů v cizích jazycích. „Městská knihovna v Praze a Nakladatelství Karolinum, jež jsou velmi pravděpodobnými budoucími uživateli, se budou podílet na testování při vývoji a implementaci digitálního nástroje v praxi,“ popisuje pro Metro Tereza Škvárová z UMPRUM.
Pro bulharskou azbuku
Projekt si podle jeho autorů klade za cíl nejen zachování typografických pravidel jako projevu evropské kulturní rozmanitosti pro budoucí generace, ale také vzdělávání a rozšíření povědomí o této problematice.
„Proto v rámci prvního mezinárodního setkání pracovní skupiny Typofix proběhnou příští úterý od osmnácti hodin na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze hned dvě přednášky pro veřejnost. Profesor Karsten Rinas z katedry germanistiky, odborník na historii lingvistiky, představí vývoj evropské interpunkce mající původ už v antické rétorice. Boril Karaivanov, typograf a zakladatel iniciativy For Bulgarian Cyrillic (v překladu Pro bulharskou azbuku – pozn. redakce), se zaměří na bulharská typografická pravidla a specifické bulharské tvary některých znaků cyrilice,“ uzavírá Škvárová.
Co dělá typograf?
|
