Hitmaker i rutinér
Peter Bebjak je v současnosti brán jako režisérský všeuměl, který umí natočit s*ačku i kvalitní divácký hit. Do první kategorie osobně řadím jeho filmový horor Trhlina, seriál Chlap či vánoční pohádku O zakletém králi a odvážném Martinovi. Do té druhé, která je naštěstí početnější, pak výborné minisérie Spravedlnost či Herec, seriály Za sklom a Případy 1. oddělení nebo film Čára. Právě posledně jmenovaný slovensko-ukrajinský snímek z roku 2017 Stínohra v lecčems připomíná. V obou filmech nechybí drsné scény ani jezírko, ke kterému se postavy neustále vracejí.
Ondríkovi pěsti ve tmě
Útočiště před neodbytným pocitem viny nachází hlavní hrdina Stínohry díky kamarádovi Michalovi (Hynek Čermák) v místním boxerském klubu. Roli chlápka, co se umí poprat v ringu i mimo něj, nesehrává herec Milan Ondrík poprvé. Podobnou roli měl tenhle slovenský sympaťák už ve dva roky starém TV filmu Jana Hřebejka Veterán nebo v Bebjakově seriálu Za sklom. Stínohra je v mnoha ohledech Ondríkovou one-man show a on zde tak musí v notné míře používat nejen svaly na své vyrýsované postavě, ale také ty mimické. To se mu naštěstí povětšinou daří na jedničku, a i když nemá vždy od scenáristů nadělenu bůhvíjak vděčnou repliku, vždycky z toho nějak vybruslí utrápeným výrazem.
Milan Ondrík ve filmu Stínohra
Herecké proměny
Film o tragické ztrátě blízkého člověka a touze po pomstě se natáčel zčásti též ve skutečném prostoru věznice. Asi není příliš velký spoiler, když napíšu, že se zde odehrává také velká část rozuzlení celého příběhu. Vyjma dvou herců ve filmu hráli opravdoví dozorci, zaměstnanci Vězeňské služby ČR.
Svou typickou postavu ve Stínohře sehrává nejen Ondrík, ale také Hynek Čermák, který v roli padesátiletého dobrosrdečného boxera asi někoho moc svým výkonem nepřekvapí. Podobně je na tom vynikající Jan Jankovský, který si zahrál perníkáře a informátora protidrogové centrály Roberta Stránského. Jankovský se s obličejem kluzkého záporáka prostě narodil a hraje jej opět na jedničku. Kvůli své postavě feťáka navíc hodně zhubl. Příjemně civilně působí i výkony vyšetřovatele herce Vladimíra Javorského či chráněnky hlavních boxerských hrdinů Grety Leony Skleničkové. Posledně jmenovaná třiadvacetiletá brunetka zatím mnoho výrazných rolí neměla.
Vladimír Javorský ve filmu Stínohra
Na depku do kina
Koukat na Stínohru není vždycky úplně příjemné. A je rovněž otázkou, zda ji bez váhání označit za dobrý film. Prohlašuji ale se železnou jistotou, že je stopáž snímku – 103 minut – odpovídající. Při jeho sledování vás ani pomalejší scény neunudí k smrti, a především se tu celou dobu nebudete plácat jen v depce hlavního hrdiny. Pravda. Obava z toho, že by vrah nakonec mohl uniknout trestu, jej přivede k rozhodnutí vydat se na cestu odplaty. A nakonec jde skutečně jen o to, zda Ondríkův hrdina odpustí především sám sobě.
Mezitím ale prosvítají i světlé momenty, kdy spolu ústřední trojice Jan, Michal a Greta jen tak blbnou. Což, pomineme-li občasnou hereckou křeč z Čermákovy strany, povětšinou depresivní stránku vyvažuje. Já si z kina odnesl příjemný zážitek. A také uvědomění, že bych se nechtěl coby mukl ocitnout ve vazební věznici Hradec Králové. Právě tahle budova ve snímku rovněž hraje jednu z ústředních rolí.
Zajímavosti o Stínohře
|
