Rekordní hry v Sarajevu nadělaly vrásky i KGB. Zářili Ploc, Charvátová, Sabovčík

Zimní olympiáda byla jugoslávskému Sarajevu přiklepnuta v roce 1978. Za jakých okolností? Co chybělo konkurenčním městům, švédskému Göteborgu a japonskému Sapporu?
Podle vzpomínek organizátorů hrál ve prospěch bosenské metropole návrh, jenž všechna sportoviště koncipoval ve velké blízkosti u sebe, zatímco Švédové představili projekt, v němž by byla vzdálena i několik set kilometrů. V Sapporu pak olympiáda byla již v roce 1972, a tak nakonec těsně zvítězilo pořadatelství v socialistické Jugoslávii. Sarajevo navíc prezentovalo silný příběh, který stál na kontrastu tíživé historie poznamenané atentátem na Františka Ferdinanda a začátkem ničivé první světové války. Nyní chtělo ukázat svůj charakter mírumilovného města, kde spolu žijí různá etnika a náboženství.

Jaroslav Šebek je český historik, pracovník Historického ústavu AV ČR Praha.

Poslední olympiáda před Sarajevem, moskevská, v létě 1980, byla poznamenána bojkotem mnoha západních zemí, Los Angeles v létě 1984 zase vynechala většina zemí východního bloku. Do Sarajeva se ale sjela doslova celá planeta, poprvé na zimních olympijských hrách nechyběla Afrika, účastnila se i Čína a Tchaj-wan. Jak k této šťastné konstelaci došlo?
Je třeba uvést, že mezinárodní situace byla v té době dosti napjatá – v západní Evropě a také v Československu a v NDR byly rozmístěné jaderné rakety, v září 1983 sestřelili Sověti nad Sachalinem jihokorejský dopravní letoun. Bipolární svět se přibližoval konfrontaci, nicméně k bojkotům v rámci Sarajeva nedošlo. Hry přinesly rekordní účast zúčastněných zemí, prostřednictvím televize je pak sledovaly dvě miliardy lidí.

Jugoslávie byla sice socialistickým „spřáteleným“ státem, nicméně tamní režim byl na sovětské či československé poměry docela benevolentní. Jugoslávské hranice byly směrem na Západ „propustné“. Jak na to reagovaly tajné služby socialistických zemí? Čeho se obávala samotná Jugoslávie?
V Praze či v Moskvě panovaly obavy zejména z příjezdu emigrantů, kteří by ovlivňovali jak sportovce, tak návštěvníky. Proto se v lednu 1984 konala operativní porada v Moskvě na KGB, kde byli i zástupci československého ministerstva vnitra. Bezpečnostní složky socialistických států byly speciálně upozorněny, aby monitorovaly kontakty jednotlivých výprav se ženami. Podle sovětských služeb se jednalo vesměs o prostitutky, které „jsou získávány a připravovány nepřítelem“. Co se týče samotné Jugoslávie, tam panovaly obavy z teroristických útoků ze strany kosovských militantů, a také chorvatských ustašovců, kteří mimo jiné stáli za výbuchem na palubě jugoslávského letadla, které se v lednu 1972 zřítilo nedaleko Srbské Kamenice na Děčínsku.

Hry nakonec ve dnech 8. až 19. února proběhly k všeobecné spokojenosti. Jaký nejpamátnější sportovní příběh přinesly? Jak byla olympiáda ve své době hodnocena?
Proslulé jsou výkony krasobruslařů, mezi vrcholy olympiády patřil výkon v rámci tanců na ledě britského páru Jayne Torvillová a Christopher Dean, který uchvátil svými kreativními variacemi na motivy Bolera Maurice Ravela diváky i rozhodčí. Všech devět rozhodčích totiž dalo poprvé v dějinách nejvyšší známku za umělecký dojem. To byla pomyslná koruna sarajevské, velmi povedené olympiády. Její úspěch obzvlášť kontrastoval s předchozími zimními hrami v americkém Lake Placid, jež provázely problémy s prodejem vstupenek. Stávalo se, že ochozy sportovišť byly prořídlé.