Vědci z Dánska a Ameriky navíc přišli na způsob, jak AI využít netradičním způsobem. Vyvinuli kalkulačku, která by mohla lidem předpovídat jejich smrt. Podle vědců dokáže vypočítat délku života muže nebo ženy tak, že důkladně prozkoumá jejich minulost.
„Používáme technologii ChatGPT, abychom analyzovali lidské životy tím, že každého člověka představujeme jako sled událostí, které se v jeho životě dějí,“ řekl pro deník New York Post Sune Lehmann, hlavní autor studie. „Využíváme skutečnosti, že lidské životy mají v určitém smyslu podobnost s jazykem. Tak jako slova následují za sebou ve větách, i události v lidských životech následují po sobě,“ dodal.
Data už z roku 2008
Na začátku bylo potřeba nashromáždit co největší množství dat, aby s nimi mohla AI poté nakládat. Vědci proto použili informace z let 2008 až 2015 o šesti milionech lidí z Dánska. Soustředili se na skupinu lidí ve věku 35–65 let. V úvahu brali kompletní anamnézu, povolání, příjem, pracovní dobu, místo bydliště či jejich rodinný stav.
Autoři studie použili AI ke zjištění, kdo bude pravděpodobně žít alespoň čtyři roky po 1. lednu 2016. Kdo do roku 2020 zemřel, se kalkulačka trefila ve více než třech čtvrtinách případů.
„Model nezohledňuje faktory, jako jsou stravovací návyky nebo každodenní fyzické aktivity, které také mohou ovlivňovat předčasné úmrtí,“ přiblížil Germans Savcisens, hlavní autor studie a výzkumník na katedře aplikované matematiky a informatiky Dánské technické univerzity.
Speciální kódy
Informace o lidech autoři studie o umělé inteligenci předávali skrze speciální kódy. Každému údaji přiřadili různé značky, aby byly všechny specificky kategorizovány. Například zlomenina předloktí je označena jako S52, práce v trafice je kódována jako IND4726 a poporodní krvácení je O72.
Lehmann podle svých slov nechce u lidí vyvolávat strach. Kalkulačka proto momentálně není dostupná široké veřejnosti.
Pomáhá pouze vědcům zkoumat souvislosti mezi úmrtností a pracovními podmínkami či zdravotní historií lidí. Kalkulačka se tak pravděpodobně nebude používat k informování konkrétních jednotlivců.
Motivace k lepšímu životu?
Podle odborníka na sociální sítě a AI Víta Jandy ze společnosti ShortPro existence kalkulačky smrti vyvolává značné etické, psychologické a společenské otázky.
„Přestože může kalkulačka motivovat ke zlepšení životního stylu, existuje riziko zneužití, zvýšení úzkosti mezi lidmi a prohloubení sociálních rozdílů. Je důležité kriticky posoudit, jak probíhá sběr dat o daném člověku, jenž kalkulačku použije – zda tam údaje vyplňuje člověk sám podle svého ‚uvážení‘, či systémy pracují s konkrétními daty například od vašich lékařů. Pokud tam dotyčný napíše, že se stresuje, v principu to nejsou vůbec konkrétní data, na jejichž základě by něco mělo předpovídat úmrtí či vůbec zdravotní stav,“ konstatuje Janda.
Kalkulačka smrti jako kouč
Podle Lehmanna se předpovědi nepoužívají k nějakým dalším závěrům. „Smyslem je pochopit, co je možné předvídat a co už ne,“ uzavřel pro deník New York Post. Zda předpověď kalkulačky dokáže některé motivovat k lepšímu životnímu stylu, zůstává otázkou. Podle Lehmanna se společnost může od této nové vymoženosti minimálně přiučit, jaké faktory jí případně mohou pomoci žít lépe.
Pomůže s esejí i s tím, co si vzít na sebe
|
