Proč jste nas*aná?
No aktuálně především proto, že jsem se prakticky tři a půl roku pořádně nevyspala. Ale ne, to bych kecala. Asi na šest nocí se mi syna Jarmila podařilo vyexpedovat k babičkám. Tak to jsem spala. Ale teď vážně, jsem nas*aná, protože ve společnosti vládne představa, že jako matka musíte být nepřetržitě šťastná a spokojená a ta role jako taková vám musí přinášet nepřekonatelné uspokojení. Když to tak není, kouká se na vás jako na černou ovci. Jako by s vámi bylo něco špatně.
Myslíte si, že se to týká jen matek?
Tenhle stereotyp mě ničil už v těhotenství, které jsem neměla zdaleka tak růžové, jak se běžně prezentuje. A díky blogu jsem zjistila, že nejsem jediná. Ba naopak. Je nás mraky. Tak se tenhle stereotyp snažím rozbořit. Myslím, že to mámy v dnešní době potřebují.
Jak vnímáte postoj „jsem máma, kdo je víc“?
Vnímám ho. Přijde mi totiž, že dnešní doba je plná extrémů. Jako společnost prosazujeme respektující výchovu, snažíme se různými způsoby ulehčit život maminkám, aby měly s dětmi kam jít, aby se nemusely izolovat jen doma, učíme se respektovat jejich potřeby a vycházet vstříc jejich požadavkům, a je to správně. Ale někdy mi přijde, že chybí ten respekt a ochota dělat ústupky i z druhé strany. Tím chci říct, když máma přijde s dětmi do kavárny a ty děti tam budou povykovat, úplně chápu ostatní návštěvníky, že budou otrávení. Ta snaha vyhovět by měla být oboustranná.
Autorka blogu a dvou knih Tereza Maroušková
Proč to mají mámy v dnešní doby složité?
Jsou na ně kladené obrovské nároky. Musíte plnit beze zbytku roli matky, tedy se dětem na sto procent věnovat, mít našprtané výchovné postupy a nechybovat, protože jinak jste selhala, u toho musíte být krásná, smyslná a náruživá, aby vám ten chudák manžel neodtančil za jinou, mít naklizeno, utvářet teplo domova a u toho všeho se spokojeně usmívat, protože jste přece máma. Je vaším prvořadým úkolem být šťastná. A když nejste, jste nevděčná.
A proč je pro ně současná doba naopak jednoduchá?
Mají dostupnou antikoncepci!
Vychází vám druhá kniha, na co se v ní mohou čtenáři těšit?
Na svérázný humor, jadrné výrazy, ironii, sarkasmus, nadsázku a hlavně na čistou realitu bez jakékoliv alibistické omáčky.
Je to kniha i pro muže, nebo se v ní najdou spíš ženy?
Najdou se v ní stoprocentně spíš ženy. Pro muže to může být ale zajímavý exkurz do jejich duše. Vlastně mi poměrně dost těhotných holek psalo, že ji partnerovi zakoupilo jako povinnou četbu coby přípravu na otcovství. To je supr.
Váš blog Nas*aná máma začal jako místo, kde se můžete vypsat ze svých prožitků, a rychle přerostl ve velmi navštěvovanou stránku. Dokázala jste si udržet radost z psaní, nebo ji nahradil tlak „musím něco napsat“?
Jednu dobu jsem k tomu začala inklinovat. Měla jsem stanovený cíl napsat a zveřejnit dva příspěvky týdně, aby to mělo řád a pravidelnost a drželo si to tak potenciál růst. Ale jakmile jsem to začala dělat na křeč, bylo to v textech strašně cítit. A pak se to samozřejmě odrazilo i v reakcích čtenářů, kteří jsou na psaní na sílu citliví a poznají to. Takováhle věc se zkrátka musí dělat autenticky. A taky aby vás to bavilo. Proto se teď řídím heslem méně je někdy více, a když nemám co psát, raději se na dva týdny odmlčím. Ono to přijde. S dětmi ta nas*aná múza vždycky přijde.