metro.cz

Počasí v Praze

3 °C / 4 °C

Sobota, 16. prosince 2017. Svátek má Albína.
Kotul veverovitý, Zoo Olomouc
Dalších 11 fotografií v galerii
Kotul veverovitý, Zoo Olomouc | foto: Zoo OlomoucMetro.cz

ANKETA: Zubr, gibon nebo dril? Které listopadové mládě ze zoo je nejhezčí?

1. prosince 2017  5:55 Lucie Mottlová Metro.cz
Během listopadu v zoologických zahradách na svět přišla mláďata kajmanů, hroznýšů, kotulů veverovitých, kosmani zakrslý, mládě guerézy pláštíkové, gibona bělolícího i zubr evropský. Všechny si můžete prohlédnout v galerii a tomu nejhezčímu pošlete do konce měsíce svůj hlas. Anketa je dole pod článkem. V říjnu vyhrál anketu nosorožec dvourohý ze Zoo Dvůr Králové.

Dril černolící, Zoo Dvůr Králové
Chovu drilů černolících, vzácného druhu afrických primátů, se královédvorská zoo věnuje jako jediná v České republice od roku 2015, kdy tam dorazila sedmičlenná skupina z frankfurtské zoo. Od té doby zaznamenává každý rok nové přírůstky. Poslední mládě se tam narodilo 6. listopadu a je to pravděpodobně samička.



Víte, že...

Drilové černolící jsou díky sytě černému zbarvení tváře považováni za primáty s děsivým úsměvem. Ve volné přírodě jsou ohroženi vyhubením. Za úbytkem jejich populace stojí zejména ničení jejich přirozeného prostředí - kácení tropických lesů západní Afriky.

Drilové žijí ve skupinách o dvou až třech desítkách jedinců, které jsou vedeny jedním dominantním samce. „Naše skupina je v tomto poněkud ojedinělá. Dominantní samec Chepo částečně toleruje druhého samce Ricarda, který rovněž páří dospělé samice. Z toho důvodu nemůžeme u žádného z mláďat nyní říct, který ze samců je otec,“ popisuje kurátor primátů Michal Podhrázský.

Matkou mláděte je jedenáctiletá samice Kebale. „Domníváme se, že nový přírůstek je samička. Jisti si ale budeme až během několika týdnů, kdy mládě povyroste,“ říká Michal Podhrázský. S novým přírůstkem čítá dvorská tlupa nyní devět jedinců.

Fotogalerie

Gibon bělolící, Zoo Ostrava
Ve skupině gibonů bělolících v ostravské zoologické zahradě se narodilo v pořadí již čtvrté mládě. Mládě přišlo na svět 16. listopadu a má světle hnědé zbarvení na rozdíl od jeho starších sourozenců, kteří jsou celí černí s bílými licousy. Jedná se o primáta, který patří k nejvzácnějším druhům gibonů na světě. Od letošního roku zoo podporuje projekt na záchranu gibonů i přímo v místě jejich výskytu – ve Vietnamu. A s ní i všichni její návštěvníci.

Mládě porodila zkušená sedmnáctiletá samice, která v ostravské zoo společně se svým dvaadvacetiletým partnerem odchovala už tři mláďata. Pohlaví zatím neznáme. Mládě zatím tráví veškerý čas u své matky. Celou giboní rodinu i s nejmladším členem mohou návštěvníci pozorovat v pavilonu primátů.

Víte, že...

Zajímavostí u tohoto druhu gibona je jeho barevná proměnlivost. Samec má srst zbarvenou černě s bílými licousy, samice je žluto-hnědá. Mláďata gibonů bez ohledu na pohlaví se rodí zbarvená světle a mají růžový obličej i končetiny. Během prvního měsíce mláděti obličej a končetiny ztmavnou, okolo půl roku věku se jeho srst postupně zbarvuje do černa a teprve v 6-7 letech začínají samičky světlat a samci už zůstávají černí. Z tohoto důvodu tedy není vůbec jednoduché určit během prvních let života pohlaví mláďat. Nechceme zbytečně zasahovat do úspěšně probíhajícího odchovu a zvířata stresovat chytáním kvůli kontrole pohlaví.

Ostravská zoo začala s chovem vzácných gibonů bělolících v roce 2002, rodičovský pár, jež se v zoo úspěšně rozmnožuje, chová od roku 2010. Prostory, které giboní rodina v současnosti obývá, patří k chovatelsky již zastaralým a nevyhovujícím. Z pavilonu primátů se v minulých letech přestěhovala již řada obyvatel, pro které se díky investicím města Ostravy, zřizovatele a majitele Zoo Ostrava, Evropské unii a dalším zdrojům podařilo vybudovat moderní chovatelská zařízení (hulmani posvátní, kočkodani Dianini, šimpanzi, většina chovaných druhů lemurů). I pro gibony bělolící plánujeme vybudovat novou expozici, která bude odpovídat přísným kritériím pro chov zvířat v lidské péči.

Gibon bělolící (Nomascus leucogenys) obývá ostrůvkovitě a velmi vzácně tropické stálezelené lesy v Laosu, v severním Vietnamu a v nejjižnější provincii Číny. O jeho životě ve volné přírodě je známo jen málo. Žije v rodinných skupinách. Patří mezi neohroženější druhy gibona, v Červeném seznamu (IUCN Red List of Threatened Species) je veden jako kriticky ohrožený druh (Critically endangered). Asi stovka jedinců je chována ve 35 evropských zoologických zahradách a existuje pro něj záchranný program (European Endangered Breeding Programmes, EEP), do něhož je zapojena také ostravská zoo.

Gueréza pláštíková, Zoo Praha
Mládě guerézy pláštíkové se narodilo 14. listopadu v Zoo Praha. Návštěvníci jej mohou už nyní vidět v expozici těchto primátů, která se nachází v dolní části zoologické zahrady na Opičích ostrovech. Přírůstek má bílou barvu a krátkou kudrnatou srst, kontrastující s rodiči.

Matkou nejnovějšího přírůstku v Zoo Praha je patnáctiletá samice Lomela. „Po porodu mládě pečlivě očistila a krátce na to už si jej půjčovali i ostatní členové skupiny,“ říká Vít Lukáš, kurátor primátů ze Zoo Praha a doplňuje: „Mládě je čilé a už zvědavě zkoumá okolí. Má dobrý úchopový i sací reflex, od matky pije velmi často.“

Mládě, jež přišlo na svět 14. listopadu, je 37. v chovu pražské zoo. Jeho pohlaví bude jasné až za nějaký čas. Guerézy pláštíkové pocházejí z Afriky a své jméno dostaly podle kontrastní pláštěnky z dlouhých bílých chlupů. Návštěvníci mají tyto primáty velmi rádi a v Zoo Praha je mohou obdivovat již od roku 1969. Současnou skupinu tvoří samec Katanga, samice Lomela a Lucie a jejich pět mláďat.

Hroznýš pestrý, Zoo Praha
V teráriích pražské zoologické zahrady je pořádně živo. Začátkem listopadu tu přišlo na svět 18 hroznýšků pestrých. Odchovy těchto hadů z afrických polopouští se daří. Jen letos se v Zoo Praha narodilo celkem padesát mláďat.

„Hroznýš v kapesním vydání“, jak se někdy hroznýškovi pestrému říká, má často černožluté zbarvení a v přírodě žije především v Keni a Tanzanii. V dospělosti dorůstá do délky kolem padesáti až osmdesáti centimetrů a má robustní tělo. Jde  o nádherného hada drobné velikosti. I proto je velmi oblíbený u chovatelů a patří mezi nejčastěji chované druhy.

Hroznýšek pestrý je ve volné přírodě ohrožen ztrátou přirozeného prostředí
a odchytem pro chov v lidské péči, proto se na něj vztahuje úmluva CITES
o obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin.

První hroznýšek pestrý přišel do pražské zoo v roce 1974. Chov tohoto hada byl následně obnoven v roce 2003. Nyní má Zoo Praha čtyři chovné samce a šest samic. Další početnou skupinu tvoří mláďata. Včetně aktuálních osmnácti se jich v Troji narodilo celkem již 111.

Kajman zakrslý, Zoo Ústí nad Labem
Na konci října se v Ústí nad Labem po čtyřměsíční inkubaci, která proběhla přirozeným způsobem, vylíhlo deset kajmanů zakrslých. Ústecká zoo je tak podle údajů v mezinárodní evidenci jedinou zoologickou zahradou, kde se za poslední rok odchov podařil.

Víte, že...

Kajman zakrslý, je zvaný též kajmánek malý, patří k nejmenším druhům krokodýlů - v dospělosti měří sotva 130 cm. Žije v malých skupinkách v pralesních tocích v severní části Jižní Ameriky. Nepatří mezi druhy ohrožené vyhubením, jejich početní stavy jsou poměrně vysoké.

„Kajmany zakrslé chováme od roku 1999, kdy bylo kvůli nelegálnímu obchodu zabaveno pět zvířat, jeden samec a čtyři samice. Jednalo se o mladá zvířata délky cca 40-50 cm,“ popisuje tisková mluvčí Věra Vrabcová. „Samec s jednou ze samic vytvořili pár, který je umístěn v expozici ve spodním patře pavilonu exotária. První pokusy o rozmnožení jsme zaznamenali v roce 2005 a 2008, ale vejce byla nakladena do vody; v roce 2015 a 2016 se již jednalo o regulérní snůšku do kupy substrátu vytvořené samicí, ale vejce nebyla oplozená,“ dodává.

„Koncem června letošního roku se samice opět začala připravovat na kladení vajec, přidal jsem do prostoru souše substrát v podobě směsi borky, rašeliny a písku, který dobře drží vlhkost. Samice si z předloženého materiálu sama nahrabala kupu, do které nakladla vejce, a od toho okamžiku si snůšku ostražitě hlídala, začala být agresivní, takže jsem do expozice vstupoval pouze na nezbytně dlouhou dobu,“ popisuje chovatel František Šubík. 

„Po čtyřech měsících nastal proces líhnutí, ráno jsem při obvyklé vizuální kontrole zjistil, že je hromada rozhrabaná. Ve vodě bylo šest mláďat, která tam nanosila samice v tlamě, na břehu jsem našel další dvě mláďata s ještě nezataženým žloutkovým váčkem, druhý den jsme objevili další dvě mláďata, takže celkem se jich vyklubalo deset. Polovinu jsme nechali v expozici s rodičovským párem, kde je mohou pozorovat i návštěvníci, zbytek jsme pro jistotu oddělili a umístili do zázemí, kde je pravidelně vážíme a měříme. Mláďata měla ve stáří pět dnů průměrnou délku 22 cm, z čehož 11 cm připadá na ocas, a hmotnost mezi 41 a 52 g. Zajímavé je, že se po vylíhnutí mláďat rapidně změnilo chování samce, který je agresivní, hrozí a mláďata brání, takže možnost přístupu do expozice je opět omezena. Co se týče potravy, dospělý pár u nás dostává sladkovodní ryby či potkany, u mláďat zatím začínáme na cvrčcích a sarančatech (i když v prvních dnech jim stačí zásoby ze žloutkového váčku), pak jim budeme předkládat holátka, malé myšky a rybičky, vše úměrné jejich velikosti,“ dodává chovatel.

Kosman zakrslý, Zoo Olomouc
V expozici na Jihoamerickém pavilonu je mohou návštěvníci vidět, jak se vozí na zádech svého otce. To je u těchto nejmenších vyšších primátů běžný způsob péče o potomky. Po narození přebírá povinnosti na svá bedra otec, matce mláďata nosí jen k nakojení. „Kromě tohoto staršího chovného páru máme kosmany zakrslé i na pavilonu opic, kde se rozmnožují pravidelně,“ říká Karla Břečková mluvčí Zoo Olomouc.

Kotul veverkovitý, Zoo Olomouc
Koncem října přišla na svět dvě mláďata kotulů veverovitých. Jsou to potomci samce, kterého v letošním roce vyměnili se Zoo Lešná, protože měl v olomoucké skupině už několik dospívajících dcer.

Víte, že...

Zubr evropský je o něco menším příbuzným severoamerického bizona, přesto však jde o majestátní zvíře, jehož samci mohou vážit až devět set kilogramů a jsou jedním z největších zvířat, která kdy žila na našem území. Jde o největšího suchozemského savce Evropy. Zubr byl u nás ve volné přírodě vyhuben zřejmě už před více než 250 lety. Na začátku 20. století se celý druh ocitl na samé hranici zániku a jen díky společnému úsilí několika evropských zemí se podařilo tyto impozantní kopytníky vzkřísit doslova za pět minut dvanáct. Nyní se pomalu vrací i do české přírody. O jeho návrat do české krajiny se nyní snaží ZOO Tábor.

Zubr evropský, Zoo Tábor
„Několik dní před porodem se dominantní samice začala oddělovat od stáda, což bylo jasnou známkou, že zrození potomka se blíží. Sedmého listopadu v ranních hodinách se pak narodilo krásné mládě, které bylo od první chvíle velmi aktivní a ihned se napilo, což je vždy dobrým znamením, že je vše v pořádku“, popisuje radostnou událost hlavní zoolog Ondřej Kott.

„Jde o další krok v našem programu reintrodukce zubra do české přírody. Ten je jedním z hlavních cílů naší zahrady a je zcela v souladu s jejím posláním, tedy ochranou ohrožených druhů zvířat. Podílíme se na něm s odborníky z neziskové organizace Česká krajina a z Biotechnologického centra Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích vedeného profesorem Vladislavem Čurnem. Jeho tým provádí molekulárně genetický výzkum chovných linií zubra.. Toto mládě bude prvním zubrem narozeným v táborské zoo, které vypustíme do volné přírody,“ doplňuje ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.



Komentáře

Hlavní zprávy

Z brněnských tramvají už teplo neuteče

Brněnský dopravní podnik plánuje do obnovy tramvají příští rok investovat na...
vydáno 16. prosince 2017  6:55

Cestující nebudou na rozjezdech v Brně mrznout.  celý článek

Už ne Hády, brněnský park ponese jméno po odbojáři Hapalovi

Vizualizace parku Hády
vydáno 15. prosince 2017  17:57

Jméno největšího parku vzešlo z ankety. Nový park, který vznikne na bývalém odkališti Hády a stane se největším v Brně, ponese jméno po padlém studentu...  celý článek

Basiková chystá bazar šatů českých celebrit. Můžete si je koupit i vy

Bára Basiková v šatech, které půjdou do bazaru
vydáno 15. prosince 2017  15:50

Známá zpěvačka Bára Basiková už šestým rokem pořádá charitativní akci, na které se prodávají šaty českých celebrit. K mání jsou i ty Báry.  celý článek

5+1 otázka pro Karin Karasovou, starostku Královo Pole

Karin Karasová
vydáno 15. prosince 2017  14:51

Královo Pole patří svou rozlohou i počtem obyvatel mezi nejvýznamnější brněnské městské části. Pro mnohé přespolní je také každodenní branou do Brna,...  celý článek



Vaše fotky z Prahy

Máte pro nás zajímavý tip nebo Vás něco trápí a my Vám můžeme pomoct?

Napište nám