Dlouho jsem si myslel, že staré dřevěné objekty, které se proslavily ve filmu Obecná škola, zůstaly už jen na Bohdalci. Sice je už od natáčení postihla značná devastace, sem tam zde něco vyhořelo. Ale provizorní dřevěné boudy v této části Vršovic zvané Slatiny nejsou, jak jsem v posledním období zjistil, poslední. Budu upřímný, měl jsem z toho radost.
První ostrůvek „dočasných“ staveb z doby po druhé světové válce, které sloužívaly pravděpodobně hlavně pro výuku, jsem objevil až v těchto dnech ve vnitrobloku v Nuslích. Najdete ho ve vnitrobloku ulic Lounských, Táborská a Žateckých. V těsném sousedství pražské magistrály. Část trojúhelníkovitého bloku vyplňuje „liduška“, část mateřská škola. Je tu jen jedna „bouda“ a malá boudička. Ale, na rozdíl od Bohdalce, ve vynikajícím, stále provozuschopném stavu. Dokonce má už i plastová okna. Až člověka udiví, kolik toho tahle provizornost vydržela. Dočasnost těchto staveb je pozoruhodná, kupodivu delší, než byla dočasnost sovětských vojsk u nás po roce 1968.
Na další dřevostavby jsem narazil při běhání nad Smíchovem. Stojí zde dvě, jedna je součástí oplocení kolem objektu ministerstva vnitra a Krulišovy vily na Pavím vrchu. Ta, jak jsem se dočetl, sloužila před rokem 1989 jako objekt, odkud se rušilo zahraniční rozhlasové vysílání nejrůznějších „štvavých stanic“, kam se počítal například Hlas Ameriky a Svobodná Evropa. Jedna dřevobouda je tedy uvnitř oploceného pozemku současného vnitráckého areálu, druhá je také za plotem, ale ta k ministerskému majetku tak okatě nehlásí.
Nejsem vševědoucí, a tak mám zase prosbu. Jestli víte ještě o nějakých objektech tohoto druhu v Praze, dejte vědět na pavel.hrabica@metro.cz. A pokud znáte někoho, kdo se v nich učil, případně v nich prováděl jiné činnosti, svěřte se. Jsem vděčný za každý postřeh. Dřevoboudám zdar!